Autor: Vojtech Vlček
Zdroj: © Res Claritatis Monitor | ročník XI., číslo 20/2014, s. 7-8
Datum napsání:
20.04.2014
Zoltán Lajos Meszlényi ¦ 1892-1951
››› umučený komunisty v koncentračním táboře Kistracsa ‹‹‹
››› umučený komunisty v koncentračním táboře Kistracsa ‹‹‹
Narodil se 2. ledna 1892 v Hatvanu, nedaleko Budapešti, v tradiční katolické rodině. Otec Zoltán Meszlényi starší byl učitelem v Rimavské Sobotě na Slovensku, kde také rodina žila. Matka Etela Burszky byla v domácnosti. V rodině se narodilo pět dětí. Malý Zoltán navštěvoval místní lidovou školu a následně nastoupil na zdejším Sjednoceném protestantském gymnáziu. Z důvodu přeložení otce do Budapešti se rodina přestěhovala do metropole Uher, kde mladý Zoltán pokračoval v gymnaziálních studiích. V roce 1904 zasáhla rodinu tragická událost - smrt matky. Otec se brzy poté znovu oženil. Zoltán dokončil poslední dva roky gymnaziálních studií na benediktinském gymnáziu v Ostřihomi.
Právě zde zřejmě dozrálo jeho rozhodnutí stát se knězem a na podzim 1909 vstoupil do kněžského semináře v Ostřihomi. Arcibiskup Kolos Vaszary ho poslal v roce 1909 studovat do Říma na bohoslovecký ústav Germanicum - Hungaricum a Zoltán studoval na Gregoriánské univerzitě. Byl velmi nadaným studentem. Vedle mateřského jazyka ovládal také latinu, italštinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu, částečně také slovenštinu a španělštinu. Ve dvaceti letech se stal doktorem filosofie. Kvůli první světové válce - kdy se Itálie a Rakousko-Uhersko staly nepřátelskými státy -, pokračoval na bohosloveckých studiích v Innsbruku. Zde ho také biskup Egger Franz 28. října 1915 vysvětil na kněze. Po roce následných studií zde také získal doktorát z teologie.
Pomocný biskup v Ostřihomi
Jeho prvním kněžským působištěm bylo Komárno, kde nastoupil jako kaplan od září 1916. Odsud byl povolán na arcidiecézní úřad do Ostřihomi, kde potřebovali jeho jazykové znalosti a vzdělání v oboru kanonického práva. V roce 1919 zažil teror komunistické Republiky rad a byl i s ostatními duchovním vystěhován z biskupského paláce. Stejně jako většinu Maďarů jej zasáhla Trianonská dohoda a velké rozdělení bývalých Uher. V jejím důsledku ostřihomská arcidiecéze ztratila velkou část svého území - ve prospěch Československa. Na Slovensku zůstali také jeho četní příbuzní a změnou hranic také ztratil majetek po matce v Rimavské Sobotě. Kardinál János Csernoch pověřil Zoltána Meszlényiho reorganizací ostřihomské diecéze a ustanovil jej arcibiskupským sekretářem.
V rámci výkonu této funkce doprovázel arcibiskupa na řadě zahraničních cest. Po nástupu nového ostřihomského arcibiskupa Jusztiniána Serédiho se stal Zoltán Lajos Meszlényi ředitelem arcibiskupské kanceláře a roku 1931 kanovníkem. Ve 30. letech se výraznou měrou podílel na organizování hnutí Katolická akce v Maďarsku a na přípravách celosvětového Eucharistického kongresu v Budapešti v roce 1938. Kvůli svému značnému vytížení musel bojovat se zdravotními obtížemi - chronické problémy se srdcem a štítnou žlázou. 28. října 1937 byl kardinálem Serédim vysvěcen na biskupa a stal se titulárním biskupem v Sinope a pomocným biskupem ostřihomské arcidiecéze. Za druhé světové války podobně jako další maďarští ordináři kritizoval nacismus a snažil se pomáhat pronásledovaným Židům.
Ve stopách kardinála Mindszentyho
Po smrti Jusztiniána Serédiho se stal ostřihomským arcibiskupem József Mindszenty, který pověřil biskupa Meszlényiho zřízením Katolické univerzity. V Maďarsku však v poválečném období rostl tlak komunistické státní moci proti Církvi a k založení univerzity už nedošlo, protože byl zatčen i samotný kardinál Mindszenty. Jeho zástupcem - kapitulním vikářem v ostřihomské arcidiecézi se stal v červnu 1950 právě pomocný biskup Zoltán Meszlényi. Komunistické vedení včele s M. Rákosim se snažilo přimět Meszlényiho k odstoupení a do čela diecéze chtělo prosadit povolného a s režimem spolupracujícího kněze Miklóse Beresztóczyho, což se jim však nepodařilo.
Proto byl v noci 29. června 1950 biskup Meszlényi zatčen příslušníky tajné policie. O následných událostech života jsou dochovány jen útržkovité informace ze svědectví vězňů a dokumentace tajné policie. Nejprve byl odvezen do trestaneckého tábora Recsk a potom do tábora Kistarcsa. Zde byl izolován od ostatních vězňů, zadržován v zimě v nevytápěné cele, odpírali mu jídlo, údajně musel chodit bos po ostrých kamenech a byl také bit a mučen. Na následky trýznění zemřel 4. března 1951. Jeho úmrtí bylo zatajováno a datum smrti zfalšováno na 11. ledna 1953. Teprve po třech letech po jeho smrti bylo jeho blízkým oznámeno jeho úmrtí.
Blahoslavený
Ostatky mučedníka byly převezeny na nový centrální hřbitov v Budapešti a uloženy v neoznačeném hrobě. Až v roce 1966 byla provedena exhumace jeho ostatků a ty byly následně pochovány bez přítomnosti veřejnosti v ostřihomské katedrále. Po pádu komunismu byly zkoumány okolnosti věznění a úmrtí biskupa Meszlényiho a v roce 2004 byl otevřen jeho kanonizační proces. 31. října 2009 byl v Ostřihomi prohlášen za blahoslaveného. Beatifikační mši svatou sloužil kardinál Erdó a samotný akt blahořečení provedl z pověření Benedikta XVI. prefekt Kongregace pro svatořečení, arcibiskup Angelo Amato. Svátkem tohoto nového blahoslaveného maďarské Církve je den jeho úmrtí - 4. březen.
NAROZEN: 2. ledna 1892, Hatvan, Maďarsko
KNĚŽSKÉ SVĚCENÍ: 28. října 1915
BISKUPSKÉ SVĚCENÍ: 28. 1937, z rukou primase kardinála Serédiho.
ZEMŘEL: 4. března 1951, Kistarcsa (na následky mučení), Maďarsko
BEATIFIKACE: 31. října 2009, Ostřihom, z pověření papeže Benedikta XVI., kardinál Angelo Amato.
SVÁTEK: 4. března
