Její řeholní život byl naplněn přísnou askezí, hlubokou modlitbou a touhou mít podíl na Kristově utrpení pro spásu hříšníků. Veronika prožívala hluboké mystické stavy, které vyvrcholily 5. dubna 1697, kdy se na jejím těle objevila stigmata - rány odpovídající Kristovým ranám na kříži. Tyto viditelné znaky utrpení s sebou přinesly nejen fyzickou bolest, ale také nepochopení a tvrdé zkoušky ze strany církevních autorit i spolusester, které její stavy zkoumaly. Veronika vše snášela s neuvěřitelnou pokorou a poslušností, přičemž byla později zvolena novickou mistryní a nakonec i abatyší kláštera, což dokazuje její hlubokou praktickou moudrost a lidskou zralost. Na příkaz svého zpovědníka si padesát let vedla podrobný deník, který dnes představuje jeden z nejvýznamnějších klenotů mystické literatury.
-----
Modlitba ke svaté Veronice Giulianiové 〉 Svatá Veroniko, ty jsi na svém vlastním těle nesla rány našeho Spasitele a tvé srdce bylo zcela proměněno Jeho láskou. Vypros nám u Boha dar pravé pokory a odvahu přijímat každodenní kříže s vírou a odevzdaností. Nauč nás milovat modlitbu tak, jako jsi ji milovala ty, a pomáhej nám vidět v utrpení příležitost k hlubšímu spojení s Kristem. Buď naší přímluvkyní v těžkostech a veď nás k naprosté důvěře v Boží milosrdenství. Amen.
Modlitba za dar lásky a trpělivosti 〉 Svatá Veroniko Giulianiová, ty jsi obětovala svůj život za obrácení hříšníků a s trpělivostí jsi snášela bolesti těla i duše. Prosíme tě, přimluv se za nás, abychom měli srdce otevřené pro potřeby našich bližních. Vypros nám milost trpělivosti v našich zkouškách a dar čisté lásky, která nehledá vlastní prospěch, ale oslavu Božího jména. Pomáhej nám žít tak, abychom byli věrnými svědky Kristova evangelia. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svaté Veroniky Giulianiové nás staví před hluboké tajemství lidského utrpení a jeho smyslu. V dnešním světě, který se bolesti a nepohodlí snaží za každou cenu vyhnout, působí její radikální odevzdanost kříži téměř nepochopitelně. Veronika nám však ukazuje, že utrpení nemusí být jen slepou ranou osudu, ale může se stát místem nejhlubšího setkání s Bohem, pokud je neseno s láskou a obětováno za druhé. Její stigmata nebyla jen vnější senzací, ale odrazem vnitřního stavu její duše, která se zcela sjednotila s Kristem. Tento příběh nás zve k revizi našeho vlastního pohledu na těžkosti - učí nás, že skrze trpělivost, tichou věrnost a poslušnost v každodenních povinnostech můžeme i my proměňovat svět kolem sebe.
Myšlenka sv. Veroniky 〉 Láska mě přiměla mluvit, láska mě přiměla jednat, láska mě přiměla trpět.