Situace v Itálii se brzy vyhrotila, když k branám Říma přitáhl byzantský vojevůdce Belisar. Papež Silverius, aby ušetřil město krveprolití a zkázy, se dohodl s římským senátem a otevřel byzantským vojskům brány, zatímco gótská posádka z města uprchla. Tento krok mu sice přinesl dočasný klid, ale brzy se stal pastí. Góti se vrátili a Řím oblehli, což vedlo k hladomoru a napětí uvnitř hradeb. Císařovna Theodorika využila chaosu a nařídila Belisarovi, aby Silveria donutil k ústupkům vůči heretikům, nebo ho sesadil. Když papež odmítl zradit pravou víru, byla proti němu vykonstruována falešná obvinění ze zrady a z tajného spiknutí s Góty, kterým měl údajně slíbit otevření jedné z městských bran.
V březnu roku 537 byl Silverius předvolán do Belisarova paláce na Pincio, kde mu byla stržena papežská roucha, byl oblečen do mnišského šatu a prohlášen za sesazeného. Na jeho místo byl okamžitě dosazen Vigilius. Silverius byl poslán do vyhnanství do Lýkie v dnešním Turecku. Tamní biskup se však papeže zastal, odcestoval do Konstantinopole za císařem Justiniánem I. a protestoval, že nikdo na světě nemá právo soudit římského biskupa. Císař Justinián, který o intrikách své manželky zřejmě nevěděl vše, nařídil, aby se Silverius vrátil do Itálie a aby se jeho případ znovu řádně vyšetřil s tím, že pokud se obvinění ze zrady neprokáže, bude mu vrácen papežský úřad.
Jakmile se však Silverius vrátil na italskou půdu, jeho rival Vigilius neztrácel čas. S pomocí svých strážců nechal Silveria unést a deportovat na opuštěný a nehostinný ostrov Palmarola v Tyrhénském moři. Zde byl Silverius držen v krutých podmínkách, zbaven základních životních potřeb a vystaven hladovění. Pod nesnesitelným tlakem nakonec podepsal listinu, v níž se oficiálně vzdal papežského stolce, aby církev uchránil před schizmatem. Vyčerpán útrapami, hladem a špatným zacházením zemřel na ostrově Palmarola 20. června 537. Jeho hrob se okamžitě stal místem zázraků a místní rybáři i poutníci ho začali uctívat jako mučedníka za svobodu a čistotu církevní víry.
-----
Modlitba za sílu v nespravedlnosti 〉 Všemohoucí a věčný Bože, ty jsi posiloval svatého Silveria, aby uprostřed intrik, falešných obvinění a vyhnanství zůstal neochvějně věrný tvé pravdě. Daruj nám na jeho paprscích příkladu milost, abychom i my dokázali čelit nespravedlnostem světa s klidným srdcem a s důvěrou ve tvou spravedlnost. Dej nám odvahu raději snášet příkoří než zradit své svědomí a víru, kterou jsi nám svěřil. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Modlitba ke svatému Silveriovi za jednotu a pokoj 〉 Svatý Silverie, pastýři a mučedníku, ty jsi obětoval svůj život, abys zabránil rozdělení církve a ochránil svůj lid před válečným pustošením. Shédni na nás, kteří dnes žijeme ve světě plném neklidu, rozporů a nepochopení. Vypros u Božího trůnu pokoj pro naše rodiny, jednotu pro křesťany a moudrost pro ty, kdo vládnou. Pomáhej nám budovat mosty tam, kde lidé staví zdi, a buď naším přímluvcem v dobách, kdy se cítíme opuštění a nepochopení. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svatého Silveria nám připomíná, že věrnost pravdě a morálním zásadám s sebou často nese vysokou cenu. Tento papež se ocitl v soukolí mocenských her, kde lidská čest a spravedlnost znamenaly jen velmi málo. Mohl si zvolit snadnější cestu - ustoupit mocným tohoto světa, podepsat kompromisní teologické formulace a udržet si pohodlí i úřad. On se však rozhodl pro pravdu, i když věděl, že ho to bude stát svobodu a nakonec i život. V dnešní době, kdy jsme často pokoušeni dělat malé i velké kompromisy se svým svědomím pro osobní prospěch nebo klid, je pro nás svatý Silverius majákem integrity. Ukazuje nám, že skutečné vítězství člověka nespočívá v tom, kolik pozic a moci si dokáže udržet, ale v tom, jak čisté zůstane jeho srdce, když projde zkouškou utrpení a samoty.