svátek: 8. ledna
O Severinově mládí toho víme překvapivě málo. Narodil se kolem roku 410, pravděpodobně v severní Africe nebo v Itálii, v urozené rodině. Byl to muž hluboce vzdělaný, mluvil vytříbenou latinou a vyzařovala z něj přirozená autorita. Do provincie Noricum (dnešní Rakousko a část Bavorska) přišel kolem roku 453, krátce po smrti obávaného vojevůdce Attily. Tato oblast byla v té době v chaosu - římská správa se rozpadala a území bylo neustále pustošeno barbarskými kmeny (Heruly, Rugii, Alamany).
Severin se usadil v blízkosti dnešního rakouského města Mautern an der Donau (tehdy Favianae). Nežil však jako uzavřený poustevník. Stal se „duchovním otcem“ celého regionu. Organizoval sbírky potravin a šatstva (tzv. desátky) pro lidi v obležených městech. Díky svému charismatu si získal respekt barbarských králů. Dokázal vyjednat propuštění zajatců a mírnil krutost dobyvatelů. Založil několik klášterů, které se staly centry stability a vzdělanosti v neklidné době.
Připisuje se mu schopnost předvídat budoucnost. Slavné je jeho setkání s mladým Odoakerem (budoucím prvním barbarským králem Itálie), kterému Severin předpověděl jeho mocný vzestup. Přestože se pohyboval v nejvyšších politických kruzích, žil Severin v naprosté skromnosti. Traduje se, že i v krutých dunajských zimách chodil bos a odíval se pouze do prostého roucha. Často se postil a trávil noci v modlitbách, přičemž spal přímo na zemi pokryté žíněným rouchem.
Severin zemřel 8. ledna 482 v klášteře Favianae. Jeho poslední slova byla citátem z žalmu: „Vše, co dýchá, ať chválí Hospodina.“ Když museli Římané o šest let později pod tlakem Germánů provincii definitivně opustit, vzali jeho ostatky s sebou do Itálie. Dnes jsou jeho relikvie uloženy v italském městě Frattamaggiore u Neapole.
Atributy a patronáty:
Poutnická hůl › Symbol jeho putování a misionářské činnosti.
Bochník chleba › Symbol jeho péče o hladové a chudé.
Model kostela › Odkazuje na zakládání klášterů.
Patron › Rakouska, Bavorska, vězňů, vinařů a soukeníků. Bývá vzýván při povodních a v těžkých dobách společenského úpadku.
Životopis od žáka Eugenia. Hlavním zdrojem informací o Severinovi je spis Vita Sancti Severini, který napsal jeho žák Eugippius kolem roku 511. Toto dílo je považováno za jeden z nejcennějších historických dokumentů o přechodu mezi antikou a středověkem.
Modleme se: Všemohoucí a věčný Bože, ty jsi svatého Severina posiloval svou milostí, aby v těžkých dobách přinášel lidem naději a útěchu. Prosíme tě: na jeho přímluvu nám pomáhej, abychom i my uprostřed zmatků tohoto světa zůstali věrni tvému slovu a neúnavně konali skutky blíženecké lásky. Skrze tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Svatý Severine, ty jsi byl hlasem volajícím na poušti i uprostřed bouřlivých dějin. Učil jsi lidi pokání, modlitbě a vzájemné pomoci. Vypros mi odvahu čelit životním zkouškám s pevnou vírou. Nauč mě vnímat potřeby mých bližních, kteří trpí nedostatkem nebo strachem. Pomoz mi být šiřitelem pokoje tam, kde vládne neklid. Svatý Severine, oroduj za nás!
Svatý Severine, příklade křesťanské solidarity a důvěry v Boží prozřetelnost, provázej mě dnešním dnem a chraň ty, kteří jsou na cestách nebo bez domova.