Narodil se jako Rastko Nemanjić, nejmladší syn srbského velkého župana Štěpána Nemanji. Přestože mu otec připravoval politickou kariéru a přidělil mu správu knížectví Hum, Rastka od mládí přitahoval duchovní život. V roce 1192 utekl s ruskými mnichy na horu Athos v Řecku, kde přijal mnišské jméno Sáva. Jeho příklad byl tak silný, že za ním později přišel i jeho otec Štěpán Nemanja, který se vzdal trůnu a přijal jméno Simeon. Společně na Athosu obnovili opuštěný klášter Chilandar, který se stal centrem srbské vzdělanosti a duchovna.
V Srbsku zatím vypukl spor o trůn mezi Sávovými bratry Štěpánem a Vukanem. Sáva se roku 1208 vrátil do vlasti s ostatky svého otce, nad nimiž bratry usmířil. V roce 1219 se mu v Niceji podařilo vyjednat u konstantinopolského patriarchátu autokefalitu (nezávislost) pro srbskou církev a stal se jejím prvním arcibiskupem.
Sáva kodifikoval zákony (Zakonopravilo), zakládal školy a nemocnice a diplomaticky upevňoval pozici srbského království. Zemřel v bulharském Tarnovu 14. ledna 1236 při návratu z pouti do Svaté země. Jeho ostatky byly později přeneseny do kláštera Mileševa, ale v roce 1594 je osmanští Turci veřejně spálili v Bělehradě. Na tomto místě dnes stojí monumentální chrám svatého Sávy.
-----
Modlitby ke svatému Sávovi
¦ Cesty, která vede k životu, byl jsi učitelem, prvním stolovníkem a učitelem jsi se stal; přišel jsi, svatý Sávo, a osvítil jsi svou vlast, znovuzrodil jsi ji Duchem Svatým. Jako olivovník v duchovním ráji jsi zasadil své posvěcené děti. Proto tě uctíváme jako rovného apoštolům a vyznavačům a prosíme tě: Modli se ke Kristu Bohu, aby nám daroval velkou milost.
¦ Svatý otče Sávo, ty, jenž jsi opustil pozemské království pro království nebeské, shlédni na nás hříšné. Vypros nám u Pána pevnou víru, lásku k bližním a moudrost, abychom kráčeli cestou pravdy. Buď naším ochráncem a přímluvcem před trůnem Nejvyššího. Amen.