V klášteře však Romuald nenacházel dostatečně přísný život, po kterém jeho duše toužila, a proto se s povolením opata vydal hledat dokonalejší cestu k Bohu pod vedením poustevníka Marina u Benátek. Pod jeho vedením přijal tvrdý asketický život. Romuald v sobě brzy objevil jedinečné charisma spojovat tradiční benediktinský společný život (cenobitství) s přísným samotářským životem poustevníků (eremitstvím). Putoval po celé Itálii a Francii, zakládal nové poustevny a reformoval stávající kláštery, kde obnovoval upadající disciplínu. Jeho nejvýznamnějším dílem bylo založení kláštera v Camaldoli u Arezza kolem roku 1012, čímž položil základy novému řádu kamaldulů, jejichž bílý hábit se stal symbolem čistoty a usebrání.
Romuald byl známý svou nekompromisní přísností k sobě samému, ale zároveň neobyčejnou duchovní moudrostí a otcovskou láskou k těm, kteří hledali jeho radu. Dokázal nadchnout pro myšlenku chudoby a modlitby panovníky i prosté lidi; dokonce i jeho vlastní otec Sergius pod vlivem synova příkladu vstoupil do kláštera, kde zemřel v pověsti svatosti. Svatý Romuald strávil poslední léta svého pozemského putování v samotě poustevny ve Val di Castro, kde 19. června 1027 v tichu a o samotě, přesně jak si celý život přál, odevzdal svou duši Stvořiteli. Jeho svátek si církev připomíná právě v den jeho nebeského narození, tedy 19. června.
-----
Modlitba ke svatému Romualdu za vnitřní ztišení 〉 Svatý Romualde, ty jsi v hlučném a neklidném světě dokázal najít cestu do ticha samoty, abys mohl naslouchat Božímu hlasu. Vypros nám u Pána milost, abychom i my vprostřed svých každodenních starostí a shonu dokázali ztišit své srdce. Pomáhej nám odkládat zbytečný neklid, hluk a povrchnost, které nás vzdalují od Boha i od našich bližních. Nauč nás milovat chvíle tiché modlitby, abychom v nich čerpali sílu pro věrné plnění svých povinností a prokazování lásky lidem kolem nás. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Liturgická modlitba 〉 Bože, ty jsi skrze svatého opata Romualda obnovil v tvé církvi život na poušti a ukázal nám cestu k dokonalosti skrze modlitbu a pokání. Shlédni na nás, kteří se utíkáme pod ochranu tohoto tvého věrného služebníka. Dej nám sílu, abychom podle jeho příkladu zapírali sami sebe, denně brali svůj kříž a s vytrvalým srdcem následovali tvého Syna, abychom jednou dosáhli věčné radosti v tvém království. Který žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svatého Romualda nám staví před oči hodnotu, na kterou moderní člověk velmi často zapomíná – hodnotu ticha a samoty. V dnešní době, která je přesycená informacemi, neustálým hlukem a tlakem na neustálý výkon, nám tento středověký poustevník připomíná, že ty nejdůležitější věci v lidském životě zrají v tichu. Samota v Romualdově pojetí nebyla útěkem před lidmi nebo projevem sobectví, ale prostorem pro radikální setkání s Bohem a se sebou samým. Teprve tehdy, když člověk utiší okolní svět, může uslyšet ten „tichý a jemný hlas“, kterým k němu mluví Hospodin, a může se postavit tváří v tvář pravdě o svém vlastním nitru.
Romualdova reforma navíc ukazuje fascinující rovnováhu. Nesnažil se zničit staré, ale vdechl mu nový život tím, že propojil společenství bratří s hlubokou osobní samotou poustevny. To je velkou inspirací i pro náš každodenní život. Nemusíme hned odcházet do lesů nebo klášterních cel, ale můžeme si uprostřed svých domovů a pracovišť vytvářet malé „vnitřní poustevny“. Pár minut ticha po ránu, chvíle bez telefonu a televize, nebo vědomé ztišení mysli během dne nám mohou pomoci nalézt ztracenou rovnováhu a pokoj, který nám svět nemůže dát, ale který nám svatý Romuald svým životem tak jasně ukazuje jako dosažitelný.