Robertův příkladný život a duchovní zralost nezůstaly bez povšimnutí. V roce 1138 ho hrabě Ranulf z Merlay pozval, aby založil nový cisterciácký klášter v Northumberlandu, který dostal jméno Newminster. Robert se stal jeho prvním opatem a pod jeho vedením komunita neobyčejně vzkvétala. Z Newminsteru brzy vzešly další tři dceřiné kláštery, což svědčí o Robertově organizačním talentu a hluboké duchovní přitažlivosti. Jako opat byl znám svou neúnavnou péčí o chudé, nesmírnou skromností a darem proroctví. Měl také velmi blzké duchovní přátelství se svatým Bohemilem (Godricem) z Finchale, se kterým sdílel mystické zážitky. Svatý Robert zemřel 7. června 1159 obklopen svými bratry a jeho hrob v Newminsteru se okamžitě stal poutním místem, kde lidé zakoušeli zázračná uzdravení a útěchu.
Modlitba ke svatému Robertu za vnitřní pokoj a vytrvalost 〉 Všemohoucí a milosrdný Bože, ty jsi dal svatému Robertu z Newminsteru milost opustit světský shon a nalézt tě v tichu a samotě klášterního života. Na jehomluvný přímluvu nám daruj sílu, abychom i my dokázali uprostřed hlučného světa nacházet chvíle pro ztišení a rozjímání. Pomoz nám vytrvat v dobrých předsevzetích, očistit naše srdce od sobectví a s láskou sloužit těm, které nám stavíš do cesty. Dej, ať podle jeho vzoru hledáme vždy tvou vůli a tvou slávu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Modlitba ke svatému Robertu za duchovní vedení a chudobu ducha 〉 Svatý opate Roberte, pastýři duší a milovníku chudoby, obracíme se k tobě s důvěrou v tvou přímluvu. Ty jsi s odvahou opustil pohodlí a lidské jistoty, abys věrně následoval volání chudého Krista. Vypros nám dar pravé chudoby ducha, abychom nelpěli na pozemských věcech, ale bohatli v Bohu. Vypros nám také moudrost a rozlišování v našich životních rozhodnutích, abys nás vedl cestou pravdy, pokoje a bratrské lásky. Opatruj naše rodiny i společenství a doveď nás do nebeské vlasti. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svatého Roberta z Newminsteru nám i po staletích nastavuje zrcadlo a nabízí hluboký podnět k reflexi nad naším vlastním životním stylem. V dnešní době, která je charakteristická neustálým spěchem, přemírou informací a tlakem na výkon, nás svatý Robert oslovuje svou radikální touhou po tichu a samotě. On neodešel do kláštera proto, aby utekl před světem a jeho problémy, ale proto, aby v hloubce vlastního srdce našel Boha a skrze Něj získal pravou lásku k bližnímu.
Jeho odvaha opustit zavedené struktury kláštera v Yorku a začít znovu v chudobě a nejistotě ukazuje, že duchovní obnova člověka i společnosti začíná vždy osobním obrácením a ochotou opustit zónu vlastního pohodlí. Robertovo působení v Newminsteru nám připomíná, že skutečná autorita nevyvěrá z moci a postavení, ale z pokory a služby. Jako opat nevládl pevnou rukou, ale příkladem vlastního života, modlitbou a laskavostí vůči chudým a trpícím.
Tento svatý nás učí, že plody naší práce - ať už duchovní nebo materiální - nejsou naším vlastním vlastnictvím, ale darem, který máme sdílet s ostatními. Robertův životní odkaz nás vybízí k tomu, abychom se zamysleli nad tím, kolik prostoru dáváme v našem každodenním životě tichu, modlitbě a opravdovým vztahům. Zda dokážeme, stejně jako on, slyšet Boží hlas v hluku světa a zda máme odvahu podle tohoto hlasu s důvěrou jednat.