-----
Modlitba o přímluvu ke svatému Prokopu 〉 Svatý Prokope, věrný služebníku Boží a ochránce naší země, obracíme se k tobě s důvěrou v tvou mocnou přímluvu. Ty jsi v tichu sázavských lesů hledal Boží tvář a skrze modlitbu a práci jsi přemáhal úklady zlého ducha. Vypros nám u nebeského Otce pevnou víru, která nekolísá ve zkouškách, a odvahu postavit se všemu, co nás odvádí od pravdy a lásky. Pomáhej nám, abychom dokázali ovládat své slabosti a s trpělivostí nesli své každodenní kříže. Buď naším průvodcem na cestě k Bohu a ochraňuj naše rodiny i celou naši vlast před duchovní prázdnotou a rozdělením. Amen.
Modlitba za sílu v pokušení ke svatému Prokopu 〉 Ó svatý otče Prokope, ty jsi svou pevnou vůlí a Boží milostí dokázal zkrotit mocnosti temnoty a podřídit je Božímu řádu. Pohleď na nás, kteří denně zápasíme s pokušením, hříchem a vlastní slabostí. Vypros nám dar rozlišování, abychom poznali nástrahy zlého, a sílu, abychom jim dokázali rázně odolat. Kéž s tvou pomocí dokážeme proměnit své vnitřní boje ve vítězství ducha a zkoušky v příležitost k růstu v lásce. Dej, ať náš život oslavuje Hospodina, stejně jako ho oslavovalo tvé svaté působení na Sázavě. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svatého Prokopa nám i po staletích nabízí hlubokou inspiraci pro náš vlastní každodenní život. V dnešní uspěchané době, která je často plná hluku, neklidu a neustálých podnětů, nás tento světec zve k objevování hodnoty ticha a samoty. Prokop neodešel do sázavských lesů proto, aby utekl před lidmi nebo před světem, ale proto, aby v hloubce svého srdce našel Boha. Teprve z tohoto pevného základu modlitby a vnitřního klidu mohl později vyrůst Sázavský klášter, který se stal majákem kultury, vzdělanosti a duchovní útěchy pro široké okolí. Ukazuje nám tak, že každé opravdové a trvalé dílo musí mít své kořeny v duchovním životě a v tichém naslouchání Božímu hlasu.
Známý obraz svatého Prokopa orajícího s ďáblem v sobě nese hlubokou symboliku, která promlouvá k našemu nitru. Ďábel zde nepředstavuje jen vnější sílu zla, ale také naše vlastní vnitřní démony - hněv, pýchu, sobectví, lenost či strach. Prokop se nenechal těmito silami ovládnout, ani před nimi neutekl, ale s Boží pomocí je zkrotil a přiměl je, aby sloužily dobré věci. To je velká výzva pro každého z nás. Všichni v sobě nosíme oblasti temnoty a slabostí, se kterými bojujeme. Svatý Prokop nás učí, že tyto těžkosti nemusí zničit náš život, pokud je odevzdáme Bohu. S Jeho milostí můžeme i své největší slabosti proměnit v nástroje sebekázně a duchovního růstu, a tak orat brázdu dobra ve svém vlastním životě i ve světě kolem nás.
Myšlenka světce 〉 Jen ten, kdo dokáže v tichu ovládnout neklid své vlastní duše, může s Boží pomocí proměnit pustinu světa v úrodnou duchovní zahradu.