Zdroj: © wikipedia.org | catholica.cz | orthodoxia.cz | zivotopisysvatych.sk | GK Farnosť Košice › furca.sk | relikviar.sk | Orthodox Church in America › oca.org
Datum napsání:
23.02.2025
Polykarp ze Smyrny ¦ 69–155 ¦ apoštolský Otec
Svátek: 23. února
Svatý Polykarp ze Smyrny (cca 69-155) představuje jedno z nejdůležitějších pojítek mezi apoštolskou dobou a ranou církví. Byl přímým žákem apoštola Jana, což mu v očích tehdejších křesťanů dodávalo obrovskou autoritu.Polykarp se narodil v křesťanské rodině a podle tradice byl v mládí prodán jako otrok věřící ženě jménem Kallistó, která ho vychovala v křesťanské víře. Klíčovým momentem jeho života bylo setkání s apoštolem Janem, který ho ve Smyrně (dnešní Izmir v Turecku) ustanovil biskupem. Polykarp tak patřil k tzv. apoštolským otcům, tedy generaci, která osobně znala Kristovy učedníky.
Jako biskup byl Polykarp známý svou nekompromisností vůči herezím. Když se v Římě setkal s heretikem Marciónem, který se ho zeptal, zda ho poznává, Polykarp odpověděl: „Ano, poznávám tě jako prvorozeného syna satanova.“ Byl také blízkým přítelem sv. Ignáce z Antiochie. Když Ignác cestoval do Říma na svou popravu, zastavil se ve Smyrně a později Polykarpovi adresoval jeden ze svých slavných listů, v němž ho povzbuzuje k vytrvalosti.
Jeho život vyvrcholil slavným mučednictvím v pokročilém věku (kolem 86 let). Během pronásledování křesťanů byl vyhledán a zatčen. Když mu prokonzul nabídl svobodu, pokud prokleje Krista, Polykarp pronesl svá nejslavnější slova: „Osmdesát šest let mu sloužím a v ničem mi neublížil. Jak bych mohl rouhat se svému Králi, který mě spasil?"
Byl odsouzen k upálení na hranici. Legenda vypráví, že plameny kolem něj vytvořily klenbu a nespálily ho, ale voněly jako pečený chléb nebo vzácné koření. Nakonec musel být probodnut dýkou. Jeho smrt je detailně popsána v listu Martyrium Polycarpi, což je jeden z nejstarších dokumentů o křesťanském mučednictví.
Modlitby sv. Polykarpa
Nejvýznamnější modlitbou je jeho eucharistický chvalozpěv, který pronesl těsně před svou smrtí na hranici. Je to nádherný příklad raně křesťanské spirituality.
Polykarpova modlitba na hranici: Pane, Bože všemohoucí, Otče milovaného a požehnaného Syna svého Ježíše Krista, skrze něhož jsme přijali poznání Tebe... Žehnám Tě, že jsi mě uznal hodným tohoto dne i této hodiny, abych přijal podíl v počtu mučedníků na kalichu Tvého Krista ke vzkříšení k věčnému životu duše i těla v neporušitelnosti Ducha svatého. Kéž jsem dnes přijat mezi ně před Tvou tvář jako oběť tučná a Tobě milá... Proto Tě za všecko chválím, velebím Tě a oslavuji skrze věčného a nebeského velekněze Ježíše Krista, Tvého milovaného Syna, skrze něhož budiž Tobě s Ním a s Duchem svatým sláva nyní i v budoucích věcích. Amen.
Liturgická modlitba: Všemohoucí a věčný Bože, Ty jsi dopřál svatému biskupu Polykarpovi, aby vydal svědectví o Tvé pravdě a zpečetil je svou krví; dej i nám, abychom na jeho přímluvu s vírou pili z kalicha utrpení Tvého Syna a směřovali k vzkříšení pro život věčný. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Liturgická modlitba z breviáře: Bože, Otče všeho tvorstva, tys přijal svatého biskupa Polykarpa mezi mučedníky; na jeho přímluvu dej, ať i my, když máme podíl na kalichu utrpení tvého Syna, dosáhneme vzkříšení k věčnému životu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
