Svatá Petronila patří k nejstarším a nejctěnějším římským mučednicím, ačkoliv o jejím pozemském životě nemáme k dispozici podrobné historické kroniky, ale spíše starobylá svědectví, apokryfní texty (jako jsou Skutky Petrovy) a archeologické nálezy v římských katakombách.
Podle staré církevní tradice byla Petronila duchovní nebo dokonce rodnou dcerou apoštola svatého Petra. Její jméno je latinskou zdrobnělinou, která se tradičně odvozovala od jména Petrus. Moderní hagiografie a historici se sice kloní k názoru, že Petronila pocházela z římského šlechtického rodu Flaviovců (který měl vazby na rané křesťany), avšak titul „Petrova dcera“ má hluboký teologický význam - byla jeho nejvěrnější žačkou, kterou sám pokřtil a doprovázel ve víře.
Legendy vyprávějí, že Petronila byla nesmírně krásná, ale svatý Petr se modlil, aby byla postižena těžkým ochrnutím nebo nemocí. Nechtěl totiž, aby její tělesná krása byla pokušením pro pohanské muže a odvedla ji od Krista. Petronila snášela svou nemoc s hlubokou odevzdaností do Boží vůle a s neochvějnou trpělivostí. Jednoho dne, když Petr hostil ve svém domě křesťany, hosté se ho zeptali, proč uzdravuje tolik cizích lidí, ale vlastní dceru nechává chromou. Petr jim chtěl ukázat Boží moc a dceřinu víru. Pikázal Petronile, aby vstala a obsloužila hosty. Petronila okamžitě vstala, zcela uzdravená, a s láskou všem posloužila. Jakmile však hostina skončila, na Petrův pokyn se opět vrátila na své lůžko nemocná, protože věděla, že její slabost je jí ochranou. Teprve později, když zcela duchovně dozrála, byla uzdravena trvale.
Když Petronila vyrostla a její krása se plně projevila, zahleděl se do ní mocný a bohatý římský pohanský šlechtic (podle tradice hrabě nebo prefekt jménem Flaccus). Přišel za ní s nabídkou k sňatku. Pro mladou křesťanku to byla obrovská zkouška: odmítnutí takto vlivného muže znamenalo jistou smrt nebo pronásledování. Petronila, která již dříve zasvětila své panenství Ježíši Kristu, se Flacca nezalekla. Vyžádala si tři dny na rozmyšlenou. Tyto tři dny nestrávila v úzkostech, ale v intenzivním půstu a modlitbě, kdy prosila Boha, aby ochránil její čistotu a věrnost.
Třetího dne k ní přišel kněz jménem Nikomedes, aby jí udělil svaté přijímání. Ihned poté, co přijala Eucharistii, Petronila ulehla na své lůžko a v pokoji odevzdala svou duši Bohu. Zemřela dříve, než si pro ni Flaccus stačil přijít. Její „mučednictví“ tak nespočívalo v prolití krve pod mečem katů, ale v naprostém sebeobětování a v tom, že raději zvolila smrt těla, než by porušila svůj slib věrnosti Kristu.
Svatá Petronila byla pohřbena v Domitilliných katakombách v Římě. V 8. století (za papeže Pavla I.) byly její ostatky slavnostně přeneseny do baziliky svatého Petra ve Vatikánu, kde jí byla zasvěcena zvláštní kaple. Svatá Petronila je tradičně uctívána jako patronka Francie (kvůli historickým vazbám francouzských králů na papeže, kteří ji považovali za svou ochránkyni), dále je patronkou cestovatelů, horských průvodců a lidé se k ní modlí za uzdravení z horečky a těžkých nemocí. Její svátek slavíme 31. května.
-----
Společná modlitba za věrnost a čistotu 〉 Všemohoucí a věčný Bože, ty sis vyvolil svatou Petronilu, aby ti sloužila v čistotě těla i duše, a dal jsi jí sílu upřednostnit tvou lásku před pozemským bohatstvím. Na její přímluvu nám uděl milost, abychom i my dokázali uprostřed pokušení tohoto světa zůstat věrní tvému evangeliu. Dej nám odvahu říkat „ano“ věcem, které nás k tobě přibližují, a „ne“ všemu, co nás od tebe vzdaluje. Pomáhej nám chránit čistotu našich srdcí a vidět v každém člověku tvůj obraz. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Modlitba v nemoci a slabosti 〉 Svatá Petronilo, ty jsi s trpělivostí a odevzdaností snášela dlouhé dny nemoci a upoutání na lůžko. Znala jsi lidskou slabost, ale tvůj duch zůstal svobodný a plný radosti. Přicházím k tobě ve své vlastní slabosti (nebo v nemoci mého blízkého...). Vypros mi u Boha trpělivost v mém utrpení. Pomoz mi, abych nepropadal zoufalství, ale abych dokázal své bolesti spojit s Kristovým křížem za spásu světa. Pokud je to vůle Boží, vypros mi uzdravení těla, ale především tě prosím o uzdravení mé duše, abych dokázal s láskou sloužit druhým tak, jako jsi sloužila ty. Svatá Petronilo, oroduj za nás! Amen.
Duchovní zamyšlení 〉 Život svaté Petronily nás staví před otázku, co v našich životech považujeme za skutečnou hodnotu. V dnešním světě, který je posedlý vnější krásou, zdravím, úspěchem a sociálním statusem, působí její příběh jako z jiného světa. Smysl utrpení a nemoci › Petronila strávila část života na lůžku. Její nemoc nebyla trestem, ale prostorem, kde rostla její vnitřní krása. Učí nás, že i chvíle slabosti, kdy jsme odkázáni na pomoc druhých, mají v Božích očích obrovskou hodnotu, pokud je přijímáme s láskou. Svoboda říci „NE“ › Petronila měla možnost žít v luxusu po boku mocného muže. Stačilo udělat kompromis ve víře. Ona však věděla, že její srdce patří Bohu. Její odvaha odmítnout světský tlak je inspirací pro každého z nás, když stojíme před rozhodnutím mezi snadným kompromisem a náročnou pravdou. Čistota srdce › Petronila nechránila jen své tělo, ale především čistotu svých úmyslů. Její život nám připomíná, že největším bohatstvím člověka je nezkažené, upřímné srdce, které bije pro Boha a pro lidi kolem nás.