Autor: Vojtěch Vlček
Zdroj: © Res Claritatis Monitor | ročník XII., číslo 17/2015, s. 6
Datum napsání:
13.09.2015
Pavel Džidžov » 1919-1952 « kněz, mučedník
Pavel Džidžov (bulharsky Павел Джи-джов) se narodil 19. července 1919 v Plovdivu v Bulharsku do katolické rodiny. Při křtu dostal jméno Josef, jméno Pavel obdržel až při vstupu do kongregace asumpcionistů. Od dětství byl veden k víře a ministroval. Základní vzdělání absolvoval v letech 1926-1930 na škole u asumpcionistů na koleji sv. Ondřeje. Následně jej rodiče poslali na kolej sv. Augustina v Plovdivu, kterou také vedli otcové asumpcionisté. Zde vynikal jako úspěšný student, zejména v matematice, a úspěšný byl také ve sportech. Mimo jiné byl hráčem fotbalového týmu Lokomotiv Plovdiv, který se k němu dnes hrdě hlásí.
Po ukončení středoškolských studií se rozhodl pro kněžství a práci s mládeží. Byl poslán v říjnu 1938 do noviciátu kongregace, který absolvoval v Nozeroy ve Francii. Poté pokračoval ve studiích teologie, a to v Lormoy, poblíž Paříže. Ve Francii jej také zastihla druhá světová válka. Podmínky pro studenty byly velmi obtížné, často trpěli hlady. Pavel, aby zlepšil situaci, inicioval chov ovcí. V roce 1942 složil věčné sliby a vrátil se ze zdravotních důvodů do Bulharska. Ve vlasti dokončil teologická studia a 26. ledna 1945 byl v katedrále v Plovdivu vysvěcen na kněze římsko-katolického ritu apoštolským administrátorem sofijsko-plovdivského vikariátu Ivanem Romanovem, který v roce 1953 zemřel v komunistickém vězení.
Na straně pronásledovaných
Později ještě pokračoval ve Varně ve studiích ekonomie a sociálních věd. Jeho prvním působištěm byla práce katechety na lyceu asumpcionistů ve Varně. Byl studenty velmi oblíben pro svou hlubokou víru a zbožnost, smysl pro humor i odvahu. Neváhal vystupovat na obranu práv Církve a navštěvovat politické vězně režimu, čímž samozřejmě přitahoval pozornost tajné policie. Kvůli svému vlivu na studenty byl dlouhodobě sledován. Následně byl ustanoven ekonomem koleje sv. Augustina v Plovdivu a pracoval zde až do likvidace této instituce komu komunistickými úřady v roce 1948.
Otec Pavel se stal v roce 1949 hlavním ekonomem a prokurátorem kongregace asumpcionistů v Bulharsku. Právě v této době byli asumpcionisté zbaveni svých škol, byl jim zabaven majetek a ocitli se bez prostředků. V této těžké situaci se francouzští asumpcionisté pokoušeli přes francouzské velvyslanectví v Bulharsku poslat alespoň nějaké peníze trpícím spolubratrům. Otec Pavel navštěvoval uvězněné spolubratry a snažil se vymoci pro ně lidštější podmínky ve vazbě. Psal do zahraničí o krutém pronásledování Církve komunistickým režimem v zemi - o zatýkání a procesech s kněžími.
Se spolubratry na smrt
4. července 1952 byl zatčen se spolubratrem Kamenem Vitčevem a přiřazen k chys tané soudní skupině s dalšími asumpcionisty a biskupem Bossilkovem. Podobně jako ostatní byl označen za vatikánského špiona a obviněn ze špionáže proti bulharskému státu ve prospěch francouzských úřadů. Ve vykonstruovaném procesu před státním soudem v Sofii, který proběhl ve dnech 29. září až 3. října 1952, byl odsouzen k trestu smrti, stejně jako jeho spolubratři Josef Šiškov, Kamen Vitčev a biskup Eugene Bossilkov. Pavel Džidžov byl nejmladším z nich - bylo mu 33 let. Krátce před půlnocí 11. listopadu 1952 byli všichni čtyři odsouzení na dvoře sofijské věznice popraveni zastřelením.
Jejich těla byla pohřbena v hromadném hrobě na neznámém místě. P. Pavel Džidžov byl vyhlášen mučedníkem pro víru a blahořečen papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Bulharska 26. května 2002. V roce 2010 schválil bulharský parlament zákon rehabilitující oběti politických procesů z období Bulharské lidové republiky na počátku 50. let. Mezi rehabilitovanými byl také P. Džidžov. Katolická církev si připomíná památku tří mučedníků z kongregace asumpcionistů spolu s mučedníkem biskupem Eugeniem Bossilkovem 13. listopadu.
Pavel Džidžov (bulharsky Павел Джи-джов) se narodil 19. července 1919 v Plovdivu v Bulharsku do katolické rodiny. Při křtu dostal jméno Josef, jméno Pavel obdržel až při vstupu do kongregace asumpcionistů. Od dětství byl veden k víře a ministroval. Základní vzdělání absolvoval v letech 1926-1930 na škole u asumpcionistů na koleji sv. Ondřeje. Následně jej rodiče poslali na kolej sv. Augustina v Plovdivu, kterou také vedli otcové asumpcionisté. Zde vynikal jako úspěšný student, zejména v matematice, a úspěšný byl také ve sportech. Mimo jiné byl hráčem fotbalového týmu Lokomotiv Plovdiv, který se k němu dnes hrdě hlásí.
Po ukončení středoškolských studií se rozhodl pro kněžství a práci s mládeží. Byl poslán v říjnu 1938 do noviciátu kongregace, který absolvoval v Nozeroy ve Francii. Poté pokračoval ve studiích teologie, a to v Lormoy, poblíž Paříže. Ve Francii jej také zastihla druhá světová válka. Podmínky pro studenty byly velmi obtížné, často trpěli hlady. Pavel, aby zlepšil situaci, inicioval chov ovcí. V roce 1942 složil věčné sliby a vrátil se ze zdravotních důvodů do Bulharska. Ve vlasti dokončil teologická studia a 26. ledna 1945 byl v katedrále v Plovdivu vysvěcen na kněze římsko-katolického ritu apoštolským administrátorem sofijsko-plovdivského vikariátu Ivanem Romanovem, který v roce 1953 zemřel v komunistickém vězení.
Na straně pronásledovaných
Později ještě pokračoval ve Varně ve studiích ekonomie a sociálních věd. Jeho prvním působištěm byla práce katechety na lyceu asumpcionistů ve Varně. Byl studenty velmi oblíben pro svou hlubokou víru a zbožnost, smysl pro humor i odvahu. Neváhal vystupovat na obranu práv Církve a navštěvovat politické vězně režimu, čímž samozřejmě přitahoval pozornost tajné policie. Kvůli svému vlivu na studenty byl dlouhodobě sledován. Následně byl ustanoven ekonomem koleje sv. Augustina v Plovdivu a pracoval zde až do likvidace této instituce komu komunistickými úřady v roce 1948.
Otec Pavel se stal v roce 1949 hlavním ekonomem a prokurátorem kongregace asumpcionistů v Bulharsku. Právě v této době byli asumpcionisté zbaveni svých škol, byl jim zabaven majetek a ocitli se bez prostředků. V této těžké situaci se francouzští asumpcionisté pokoušeli přes francouzské velvyslanectví v Bulharsku poslat alespoň nějaké peníze trpícím spolubratrům. Otec Pavel navštěvoval uvězněné spolubratry a snažil se vymoci pro ně lidštější podmínky ve vazbě. Psal do zahraničí o krutém pronásledování Církve komunistickým režimem v zemi - o zatýkání a procesech s kněžími.
Se spolubratry na smrt
4. července 1952 byl zatčen se spolubratrem Kamenem Vitčevem a přiřazen k chys tané soudní skupině s dalšími asumpcionisty a biskupem Bossilkovem. Podobně jako ostatní byl označen za vatikánského špiona a obviněn ze špionáže proti bulharskému státu ve prospěch francouzských úřadů. Ve vykonstruovaném procesu před státním soudem v Sofii, který proběhl ve dnech 29. září až 3. října 1952, byl odsouzen k trestu smrti, stejně jako jeho spolubratři Josef Šiškov, Kamen Vitčev a biskup Eugene Bossilkov. Pavel Džidžov byl nejmladším z nich - bylo mu 33 let. Krátce před půlnocí 11. listopadu 1952 byli všichni čtyři odsouzení na dvoře sofijské věznice popraveni zastřelením.
Jejich těla byla pohřbena v hromadném hrobě na neznámém místě. P. Pavel Džidžov byl vyhlášen mučedníkem pro víru a blahořečen papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Bulharska 26. května 2002. V roce 2010 schválil bulharský parlament zákon rehabilitující oběti politických procesů z období Bulharské lidové republiky na počátku 50. let. Mezi rehabilitovanými byl také P. Džidžov. Katolická církev si připomíná památku tří mučedníků z kongregace asumpcionistů spolu s mučedníkem biskupem Eugeniem Bossilkovem 13. listopadu.
