svátek: 13. května
André-Hubert Fournet se narodil v roce 1752 v Maille v západní Francii. Jako mladý muž rozhodně nepůsobil jako budoucí světec. Byl veselý, lehkomyslný a studium ho příliš nebavilo - na jeden ze svých sešitů si dokonce napsal: „Tato kniha patří Ondřeji Hubertu Fournetovi, dobrému chlapci, který sice není zrovna pilný, ale i tak se má dobře.“ Jeho matka si velmi přála, aby se stal knězem, ale Ondřej se bránil. Zkusil studovat práva i vojenskou dráhu, ale nikde nenašel klid. Nakonec, spíše z úcty k matce a pod vlivem svého strýce kněze, přijal kněžské svěcení v roce 1776.
Zpočátku byl Ondřej „salonním knězem“ - dbal na pohodlí, dobré jídlo a společenské vystupování. Zlom nastal, když k jeho dveřím přišel žebravý pocestný a prosil o jídlo. Ondřej ho odbyl s tím, že nemá drobné. Žebrák mu odpověděl: „Jak to, že nemáte peníze na pomoc chudým, ale máte stůl plný stříbrného nádobí?“ Tato věta Ondřeje zasáhla jako blesk. Uvědomil si svou povrchnost, rozprodal svůj majetek a začal žít životem hluboké askeze a modlitby.
Během Velké francouzské revoluce odmítl složit přísahu na civilní ústavu duchovenstva, což ho vystavilo smrtelnému nebezpečí. Sloužil mše tajně v lesích a stodolách, neustále pronásledován. V roce 1798 se setkal se svatou Alžbětou Bichier des Ages. Společně v roce 1807 založili kongregaci Dcer Kříže (známé také jako Sestry svatého Ondřeje). Cílem bylo vzdělávat chudé děti a pečovat o nemocné v rozvrácené poválečné Francii. Ondřej byl pro sestry duchovním vůdcem a pro lidi v okolí se stal „dobrým otcem“ (le bon père). Zemřel v roce 1834 a kanonizován byl v roce 1933.
Modlitba o vnitřní opravdovost 〉 Pane, na přímluvu svatého Ondřeje Huberta, tě prosíme o odvahu podívat se pravdě do očí. Zbav nás povrchnosti a touhy po pohodlí, která nám brání vidět potřeby našich bližních. Dej nám srdce, které se nespokojí s málem, ale které hoří touhou sloužit Tobě v chudých a trpících. Amen.
Prosba za dar obrácení 〉 Svatý Ondřeji Huberte, ty jsi slyšel Boží hlas v hlasu chudého pocestného. Pomoz nám, abychom i my byli vnímaví k podnětům Ducha svatého. Vyprošuj nám milost, abychom dokázali opustit své „stříbrné nádobí“ - naše jistoty, pýchu a sobectví - a s radostí následovali Krista po cestě kříže, která vede k životu. Amen.
Modlitba za proměnu srdce 〉 Pane, ty jsi svatého Ondřeje Huberta vyvedl z vlažnosti k horlivé lásce. Prosíme tě, dotkni se i našich srdcí. Dej nám oči, které vidí potřeby druhých, a odvahu zříci se vlastního pohodlí, abychom ti mohli sloužit v chudých a trpících. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Krátká invokace 〉 Svatý Ondřeji Huberte, patrone těch, kteří hledají novou cestu, oroduj za nás, abychom v každém člověku dokázali rozpoznat tvář trpícího Krista.
Modlitba v těžkých časech 〉 Pane, upevni naši víru ve chvílích zkoušek, jako jsi upevnil svatého Ondřeje uprostřed pronásledování. Kéž nás žádný strach neodloučí od tvé lásky a kéž v kříži, který neseme, nacházíme zdroj naděje a vzkříšení. Amen.
Zamyšlení 〉 Ondřejův život nám připomíná tři důležité pravdy: Nikdy není pozdě na změnu › Ondřej začal svou kněžskou dráhu vlažně. Bůh však dokáže využít i naše chyby a „vychovat“ nás skrze nečekaná setkání. Slova mají moc › Jedna věta od žebráka změnila celý jeho svět. Jsme ochotni naslouchat nepříjemným pravdám, které k nám skrze druhé lidi promlouvají? Hrdinství všedního dne › Ondřej nerostl jen v dobách pronásledování, ale především v každodenní, mravenčí práci pro chudé a v budování komunity sester.