svátek: 4. února
Ondřej se narodil v roce 1301 ve Florencii do šlechtické a vlivné rodiny Corsiniů. Jeho rodiče se za jeho narození dlouho modlili k Panně Marii. Podle legendy měla jeho matka před porodem sen, že porodila vlka, který se po vstupu do kostela karmelitánů proměnil v beránka. Mladý Ondřej se však zpočátku choval spíše jako onen vlk. Žil rozmařilým životem, holdoval hazardu, rvačkám a světským radovánkám. Zlom nastal, když mu matka připomněla onen sen a řekla mu: „Ty už nepatříš nám, ale Bohu.“ Tato slova jím otřásla natolik, že se v roce 1318 rozhodl vstoupit do řádu karmelitánů.
Po vstupu do řádu se jeho povaha zcela změnila. Stal se vzorem pokory. Aby zlomil svou pýchu, vyhledával ty nejponíženější práce v kuchyni a u brány. Byl vyslán na studia do Paříže a po návratu byl ve Florencii považován za proroka a divotvůrce. V roce 1349 byl proti své vůli zvolen biskupem ve Fiesole. Ondřej se úřadu natolik děsil, že utekl a skryl se v kartuziánském klášteře. Traduje se, že ho prozradilo dítě, které ho zázračně našlo. Nakonec úřad přijal a stal se „otcem chudých“.
Byl známý jako vynikající diplomat. Papež Urban V. ho často vysílal urovnávat spory mezi italskými městy (např. v Bologni), protože Ondřej dokázal svou mírností obměkčit i ty nejzatvrzelejší nepřátele. Zemřel na Vánoce roku 1373 (podle některých pramenů 6. ledna 1374) po vidění Panny Marie. V roce 1624 byl svatořečen.
Liturgická modlitba 〉 Bože, ty nás neustále vybízíš, abychom usilovali o pokoj; na přímluvu svatého biskupa Ondřeje nám pomáhej, abychom i my ve svém životě šířili tvůj mír a s láskou sloužili všem lidem, abychom jednou dosáhli věčné radosti v tvém království. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Prosba o smíření v rodině či komunitě 〉 Svatý Ondřeji Corsini, ty, který jsi dokázal svou mírností a trpělivostí tišit hněv a urovnávat spory, shlédni na naše trápení. Vypros nám u Boha dar pokory, abychom dokázali odpouštět a hledat cestu k druhým. Pomoz nám proměnit naše 'vlčí' povahy v srdce tichá a pokorná, jako bylo to tvé. Amen.