Ondřej se narodil v roce 1591 v polské šlechtické rodině v Strachocině. V devatenácti letech vstoupil ve Vilniusu do Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů). I když byl od přírody prchlivý a netrpělivý, díky přísné sebekázni a duchovnímu cvičení se vypracoval v muže hluboké pokory a mírnosti. Po vysvěcení na kněze působil jako kazatel, zpovědník a misionář. Jeho působištěm bylo především dnešní Bělorusko a Litva.
Během morové epidemie ve Vilniusu neúnavně sloužil nemocným bez ohledu na vlastní bezpečí. Proslul jako vynikající misionář v oblasti Pinska. Dokázal přivádět celé vesnice zpět ke katolické církvi a k jednotě s Římem (řeckokatolíci), což mu vyneslo přezdívku „lovec duší“. V polovině 17. století se Polsko zmítalo v krutých válkách. V roce 1657 vpadli do Janowa Podlaského kozáci, kteří vnímali jezuitu Bobolu jako největšího nepřítele své víry a politických zájmů.
Ondřej byl zajat a podroben nepředstavitelnému mučení. Kozáci ho bičovali, vyrazili mu zuby, vytrhali nehty a stáhli kůži ze zad do podoby kněžského roucha. Nakonec mu probodli hrdlo šídlem a usekli hlavu. Zemřel 16. května 1657. Jeho tělo zůstalo po smrti zázračně neporušené, což se potvrdilo při několika exhumacích. V roce 1938 byl kanonizován papežem Piem XI. Dnes je jedním z hlavních patronů Polska.
Prosba o vytrvalost 〉 Svatý Ondřeji, ty jsi až do posledního dechu zůstal věrný Kristu a jeho církvi. Vypros mi u Boha milost odvahy, abych se nebál vyznávat svou víru i v prostředí, které mi není nakloněno. Nauč mě trpělivosti s druhými i se sebou samým, abych dokázal vítězit nad svým hněvem a pýchou. Amen.
Modlitba za jednotu křesťanů 〉 Bože, ty jsi skrze krev svatého Ondřeje Boboly potvrdil touhu po jednotě tvého lidu. Prosíme tě na jeho přímluvu: odstraň z našich srdcí zlost a předsudky vůči našim bratřím a sestrám v jiných církvích. Ať jsme všichni jedno, jak jsi Ty v Otci a Otec v Tobě. Amen.
Zamyšlení 〉 Ondřej Bobola nežil v lehké době. Žil v éře náboženských válek a hluboké nenávisti. Jeho odkaz nám dnes říká dvě zásadní věci: Hledání jednoty stojí za to › Ondřej věřil, že Kristova církev má být jedna. I když jeho metody odpovídaly tehdejší době, jeho cíl - smíření a pravda - je nadčasový. Vnitřní proměna › Než začal obracet druhé, musel „obrátit“ sám sebe - zvítězit nad svou výbušnou povahou. Skutečná síla nepramení z agrese, ale z vnitřní disciplíny. „Můžeš mě zabít, ale mou víru mi nevezmeš.“ - Duchovní postoj sv. Ondřeje tváří v tvář vrahům.