Autor: Radomír Malý
Zdroj: © Res Claritatis Monitor | ročník XIII.,číslo 21/2016
Datum napsání:
06.11.2016
Michał Kozal ¦ 1893-1943
‹‹‹ biskup a mučedník nacismu ›››
‹‹‹ biskup a mučedník nacismu ›››
Osm biskupů, tj. zhruba čtvrtina biskupského sboru, přineslo v průběhu nacistické tyranie oběť života. Další tři včetně kardinála primase Hlonda museli odejít do exilu, deset bylo v internaci či vězení. Blahoslavený Michał Kozal Patří k nejkrásnějším postavám tehdejšího polského episkopátu. Narodil se roku 1893 a působil dlouhou dobu jako spirituál a později rektor kněžského semináře v Hnězdně, kde uměl strhnout bohoslovce svojí hlubokou vírou a nadšením pro Krista. Byl také vynikajícím a nebojácným kazatelem. Těsně před válkou roku 1939 ho papež Pius XII. Jmenoval světícím biskupem ve Włocławku.
Poněvadž tamní sídelní biskup Radoński uprchl na podzim roku 1939 do Velké Británie, ujal se Kozal v jeho zastoupení řízení diecéze. Když byli všichni kanovníci kapituly, profesoři semináře a bohoslovci zatčeni, Kozal odvážně protestoval na gestapu. Nakonec došlo i na něho. Nacisté jej internovali nejprve v biskupském sídle a poté roku 1941 odvezli bez soudu do koncentračního tábora v Inowroclawi, kde mu esesmani, když se dozvěděli, že je to katolický biskup, naložili podstatně více ran holí po hlavě a kopanců než ostatním vězňům. Odtud následovala cesta do Dachau navzdory žádostem Svatého stolce o propuštění.
Kozal si v Dachau získal lásku všech spoluvězňů svou laskavostí, obětavou pomocí druhým a zejména odvahou tajně sloužit mši svatou. Český kněz Bedřich Hoff mann ho prosil, aby po válce přijel posvětit opravený kostel v jeho farnosti Horní Bečva na Valašsku. On ochotně slíbil, jen dodal: „Dá-li Pán Bůh šťastně vyjít z koncentračního tábora.“ Jako by tušil, že se nevrátí. Roku 1942, když vypukla infekce tyfu, byl biskup umístěn mezi nakaženými. Nacisté se jej chtěli zbavit a doufali, že i on se nakazí a zemře. Když se tak nestalo, dostal „posilující“ injekci, nicméně jeden polský klerik zaslechl slova esesáckého lékaře: „Bude mít lehčí cestu na věčnost.“ Biskup Kozal se tak stal obětí vraždy spáchané esesáckými dozorci v koncentráku v Dachau. Podobným způsobem hitlerovci zavraždili v koncentračním táboře Ora nienburg i světícího biskupa z Lublina Władysława Gorala a v Osvětimi světícího biskupa z Płocku Leona Wetmańského.
