Jan se narodil 20. prosince 1576 ve slezském Skočově (dnešní Polsko). Po smrti otce se rodina přestěhovala do Příbora. Jan byl velmi nadaný - studoval u jezuitů v Olomouci a v Praze, kde získal doktorát z filosofie. Původně uvažoval o manželství, ale nakonec v něm zvítězilo volání ke kněžství. Po studiích teologie ve Štýrském Hradci byl v roce 1609 vysvěcen na kněze.
Jako kněz působil na několika místech na Moravě (např. v Uničově či Zdounkách). V roce 1616 se stal farářem v Holešově. Tato doba byla extrémně napjatá - České stavovské povstání postavilo protestantskou šlechtu proti katolickému císaři. Sarkander, jako katolický kněz pod ochranou moravského zemského hejtmana Ladislava Popela z Lobkovic, se ocitl přímo v centru nábožensko-politických bojů. Když v roce 1619 vypuklo povstání naplno, Jan na radu přátel Holešov opustil a odešel na pouť do polské Čenstochové a do Krakova. Po několika měsících se však vrátil ke svým věřícím. Právě tento návrat se mu stal osudným.
V roce 1620 vtrhli na Moravu polští kozáci (tzv. lisovčíci), kteří drancovali protestantská panství, ale Holešov ušetřili poté, co jim Jan Sarkander vyšel vstříc s monstrancí v rukou. Protestantští páni ho obvinili, že vpád vojsk tajně dojednal při své cestě do Polska. Byl zatčen a převezen do Olomouce. Tam byl podroben brutálnímu mučení na skřipci. Vyšetřovatelé po něm chtěli dvě věci: Přiznání k vlastizradě (spiknutí s Poláky). Prozrazení obsahu zpovědi jeho zpovědníka a ochránce Ladislava z Lobkovic. Jan Sarkander opakovaně odpovídal: „Nic nevím a co vím ze zpovědi, to je zapečetěno." Ani po třech krutých výsleších nic neprozradil. Na následky mučení zemřel v olomouckém vězení 17. března 1620. Jan Sarkander byl blahořečen papežem Piem IX. v roce 1860 a svatořečen Janem Pavlem II. v Olomouci dne 21. května 1995.
Liturgická modlitba 〉 Bože, tys dal svatému mučedníku Janovi statečnost a sílu, aby žil podle své víry a věrně zachoval zpovědní tajemství; na jeho přímluvu posiluj i nás v každém nebezpečí, abychom ti jako on vždycky zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Modlitba za věrnost a sílu 〉 Pane Bože, Ty jsi dal svatému Janu Sarkandrovi sílu, aby raději volil smrt a kruté mučení, než by porušil kněžské tajemství a svou věrnost Tobě. Prosíme Tě, na jeho přímluvu nám dej odvahu stát si za svým přesvědčením i v těžkých chvílích. Nauč nás vážit si daného slova a chránit důstojnost druhých lidí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Prosba v těžkých životních zkouškách 〉 Svatý Jene Sarkandře, ty jsi v temnotě vězení a v bolestech na skřipci neztratil naději. Prosíme tě, stůj při nás, když prožíváme své vlastní „vnitřní skřipce“ - úzkost, nespravedlnost nebo samotu. Vypros nám u Boha dar vytrvalosti, abychom i my dokázali proměnit své utrpení v projev lásky a věrnosti. Amen.
Krátká invokace 〉 Svatý Jene Sarkandře, mučedníku zpovědního tajemství a patrone Moravy, oroduj za nás!
Zamyšlení 〉 Příběh Jana Sarkandra nás dnes může oslovit v několika rovinách: Hodnota slova a mlčení › žijeme v době, kdy se o každém všechno ví a soukromí je vzácností. Sarkander nám připomíná, že existují hranice, které jsou posvátné. Jeho mlčení nebylo tvrdohlavostí, ale nejvyšším projevem úcty k druhému člověku a k Bohu. Věrnost v krizi › Jan neutekl před zodpovědností. Ač mohl zůstat v bezpečí Polska, vrátil se ke své komunitě, i když věděl, že riskuje život. Most mezi národy › Jan Sarkander propojuje český, polský a rakouský prostor. Je symbolem středoevropské identity, která je vykoupena i skrze těžké zkoušky.