Gabriel Possenti

Svatý Gabriel od Matky Sedmibolestné (vlastním jménem Francesco Possenti) je fascinující postavou - je to patron mládeže, studentů a bohoslovců, který ukazuje, že cesta ke svatosti nemusí být nudná nebo odtržená od světa.

Francesco se narodil v roce 1838 v Assisi do vážené a početné rodiny. Jeho otec byl vysokým úředníkem (guvernérem) v Papežském státě. Mladý Francesco byl vším, jen ne typickým „kostelním typem“. Byl pohledný, elegantní, miloval módu, honosné večírky, divadlo a tanec. Mezi přáteli se mu přezdívalo „taneční mistr“ a byl vyhlášeným lvem salónů. I přes svůj společenský život v sobě Francesco cítil duchovní neklid. Během dospívání několikrát vážně onemocněl a v těchto chvílích sliboval Bohu, že pokud se uzdraví, vstoupí do kláštera. Jakmile se mu však udělalo lépe, na slib zapomněl a vrátil se k zábavě. Zlom nastal v roce 1856 během procesí s obrazem Panny Marie ve Spoletu. Když se Francesco díval na Madonu, v srdci jasně zaslechl hlas: „Francesco, svět už pro tebe není. Čeká tě řeholní život.“

V 18 letech šokoval rodinu i přátele a vstoupil do přísného řádu Passionistů (společenství zaměřené na úctu k utrpení Krista). Přijal jméno Gabriel od Matky Sedmibolestné. Jeho proměna byla radikální, ale ne smutná. Svou přirozenou energii a šarm přetavil do hluboké radosti z víry. Jeho spiritualita byla prostá. Měl mimořádnou úctu k Sedmibolestné Panně Marii. Snažil se o dokonalost v maličkostech (tzv. „malá cesta“ ještě před sv. Terezičkou). Vynikal vesele a laskavě, i když žil v přísné askezi.

Gabrielův život v klášteře trval pouhých šest let. Onemocněl tuberkulózou a zemřel v roce 1862 v Isola del Gran Sasso, dříve než stihl být vysvěcen na kněze. Bylo mu pouhých 24 let. Ačkoliv za svého života nevykonal žádné „velké“ veřejné skutky, jeho vnitřní život byl natolik zářivý, že se k jeho hrobu začaly dít zázraky. Kanonizován byl v roce 1920 a dnes je jedním z nejoblíbenějších italských světců.

Svatý Gabriel je někdy neformálně označován jako „patron střelců“. Existuje totiž legenda (nepotvrzená, ale populární), že během nepokojů v roce 1860 vyšel z kláštera a odzbrojil skupinu vojáků terorizujících město tím, že jim prostřelil opasek a ukázal svou přesnou mušku, čímž je zahnal na útěk.
-----
Liturgická modlitba: Bože, Tys povolal svatého Gabriela, aby následoval Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře, aby šel cestou malých k dokonalosti; pomáhej i nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Krátká prosba za mládež: Svatý Gabrieli, ty jsi v mládí dokázal opustit lákadla světa, abys našel skutečnou radost v Bohu. Prosíme tě, buď průvodcem dnešním mladým lidem. Vypros jim odvahu k velkým rozhodnutím, čisté srdce a dar radosti, která pramení z blízkosti k Panně Marii. Amen.

Modlitba v těžkostech (k patronu studentů): Svatý Gabrieli, ty jsi s trpělivostí snášel svou nemoc a s láskou jsi přijímal každodenní povinnosti. Pomoz mi (uveďte svou prosbu, např. při studiu nebo v nemoci), abych neztrácel naději a dokázal i v těžkých chvílích vidět Boží lásku. Kéž mě tvůj příklad učí věrnosti v malých věcech. Amen.

Předsevzetí sv. Gabriela

Chci žít neznámý a být považován za nicotného.
Budu přesně zachovávat i ty nejmenší body řeholních pravidel.
Budu se snažit udržovat svou mysl v Boží přítomnosti, zejména při práci.
Budu vyhledávat ty nejprostší a nejnepříjemnější práce v domě.
Budu ovládat své oči, abych se nerozptyloval zbytečnostmi.
Budu se snažit, aby si mě nikdo nevšímal. Raději budu trpět v tichu, než abych si stěžoval.
Budu se chovat obzvlášť laskavě k těm, kteří mi jsou nesympatičtí nebo mi ublížili.
Budu šířit úctu k Bolestné Panně Marii a v každém pokušení se k ní okamžitě utíkám.
Budu se snažit udržovat svou mysl neustále spojenou s Bohem, i během práce nebo rekreace.
Budu přesně zachovávat i ty nejmenší body řehole.
Každý den budu rozjímat o bolestech Panny Marie.
Ke každému budu mluvit s úctou a mírností, i kdyby mi dotyčný byl nesympatický.
Nebudu nikdy mluvit o chybách druhých, ani o nich v duchu soudit.
Nebudu mluvit zbytečně. Když už promluvím, tak jen o věcech užitečných nebo duchovních.
Nikdy nezačnu žádnou činnost, aniž bych ji nejprve obětoval Bohu.
Nikdy nebudu mluvit o sobě, ani v dobrém, ani ve zlém.
Nikdy nevynechám návštěvu Nejsvětější svátosti, pokud mi v tom nezabrání poslušnost.
Nikdy si nebudu stěžovat na jídlo, oblečení nebo nepohodlí.
Pokud mě někdo napomene, přijmu to s vděčností a bez obhajování se.
Vždy budu hledat omluvu pro chyby druhých a nikdy je nebudu soudit.
Udělám vše pro to, abych k Marii přivedl co nejvíce duší.

Naše dokonalost nespočívá v tom, že děláme neobvyklé věci, ale v tom, že děláme obvyklé věci neobvykle dobře › sv. Gabriel Possenti.