Zdroj: © Augustine of Canterbury › wikipedia.org | relikviar.sk | english-heritage.org.uk | St. Augustine of Canterbury › newadvent.org
Datum napsání:
27.05.2026
Augustin z Canterbury ¦ cca 546-604 ¦ biskup
svátek: 27. května
Svatý Augustin z Canterbury vstoupil do dějin jako „apoštol Anglie“. Jeho příběh je fascinující ukázkou toho, jak odvaha, poslušnost a diplomatický takt dokázaly změnit duchovní mapu Evropy.Na konci 6. století byl Augustin převorem benediktinského kláštera svatého Ondřeje v Římě. Žil klidným, rozjímavým životem mnicha, dokud do jeho osudu nezasáhl papež Řehoř I. Veliký. Podle legendy papež Řehoř kdysi na římském tržišti spatřil blonďaté anglosaské otroky a prohlásil, že to nejsou Anglové, ale Andělé (non Angli, sed Angeli), kteří by měli poznat Krista.
V roce 596 papež pověřil právě Augustina, aby vedl misii do tehdy pohanské Anglie. Augustin se vydal na cestu se skupinou zhruba 40 mnichů. Cesta však nebyla snadná. Když dorazili do Galie (dnešní Francie), doslechli se děsivé příběhy o divokosti, krutosti a barbarství Anglosasů. Mnichy zachvátil strach. Augustin se dokonce vrátil do Říma, aby papeže požádal o zrušení misie. Řehoř Veliký byl však neoblomný. Povzbudil Augustina, jmenoval ho opatem a poslal ho zpět s jasným vzkazem: „Kdo se chopil pluhu, nesmí se ohlížet zpět.“
Na jaře roku 597 výprava přistála na ostrově Thanet v království Kent (jihovýchodní Anglie). Tehdejší kentský král Ethelbert byl sice pohan, ale měl za manželku křesťanskou franskou princeznu Berthu. Ta si s sebou do Anglie přivedla i kaplana a v Kentu již stál starý, ještě z římských dob pocházející kostelík sv. Martina. Král Ethelbert přijal mnichy s opatrností. Setkal se s nimi pod širým nebem, protože věřil, že pod střechou by na něj křesťané mohli uvalit kouzla. Augustin a jeho společníci však zapůsobili jinak: Přicházeli v procesí. Nesli stříbrný kříž a obraz Spasitele. Zpívali litanie za spásu krále i celého národa.
Král byl jejich upřímností a způsobem života nadšen. Povolil jim usadit se v Canterbury, hlavním městě svého království, a svobodně kázat. Augustinův mírný přístup, osobní příklad chudoby a hluboká víra brzy přinesly ovoce. Na Vánoce roku 597 (nebo krátce poté) se nechal pokřtít sám král Ethelbert a s ním tisíce jeho poddaných.
Augustin se vrátil na pevninu, kde byl v Arles vysvěcen na biskupa, a papež Řehoř ho následně jmenoval arcibiskupem Papež poslal Augustinovi slavný list s instrukcemi, které dodnes platí za základ moderní misijní metodologie: Řehoř Augustinovi radil, aby neničil pohanské chrámy, ale pouze modly. Samotné budovy měly být vykropeny svěcenou vodou a přeměněny v křesťanské kostely. Staré pohanské svátky a zvyky neměly být zakázány, ale transformovány v křesťanské oslavy (např. v oslavy mučedníků), aby lidé snáze přijali novou víru.
Augustin založil v Canterbury katedrálu (Christ Church) a klášter sv. Petra a Pavla (později přejmenovaný na klášter sv. Augustina). Pokusil se také sjednotit novou anglosaskou církev se starými keltskými křesťany, kteří žili ve Walesu a Cornwallu. Kvůli rozdílům v liturgických tradicích (např. výpočet data Velikonoc) a určité hrdosti obou stran se však toto sjednocení za jeho života nepodařilo. Svatý Augustin z Canterbury zemřel 26. května 604 (nebo 605) a byl pohřben v Canterbury. Zanechal po sobě pevné základy křesťanské Anglie, která se brzy stala centrem vzdělanosti a sama začala vysílat misionáře do celé Evropy (např. sv. Bonifáce do Německa).
-----
Liturgická modlitba 〉 Všemohoucí Bože, ty jsi skrze kázání svatého biskupa Augustina přivedl anglický národ ke světlu evangelia. Dej, ať v nebi zakoušíme pomoc toho, jehož zásluhy a dílo oslavujeme na zemi. Prosíme o to skrze tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Modlitba za odvahu v novém začátku 〉 Svatý Augustine, ty jsi pocítil lidský strach a slabost, když jsi měl vstoupit do neznámé země a čelit lidem, kterých ses bál. Přesto jsi poslechl hlas církve, překonal svůj strach a stal se nástrojem Boží milosti. Vypros mi u Boha odvahu, když stojím před úkoly, které mě přesahují. Pomoz mi neotáčet se zpět, když mě přepadnou pochybnosti. Vypros mi dar moudrosti a laskavosti, abych dokázal mluvit k srdcím lidí, které mi Bůh staví do cesty. Amen.
Zamyšlení 〉 Život svatého Augustina z Canterbury nám nabízí hluboké podněty k meditaci, které jsou překvapivě aktuální i ve 21. století. Překonání vlastního strachu › Augustin nebyl od narození nebojácný hrdina. Když poprvé uslyšel o divokých saských kmenech, dostal strach a chtěl misi vzdát. Svatost neznamená absenci strachu, ale schopnost jít dál navzdory jemu. Augustin je příkladem toho, že Bůh si nevolí vždy ty nejsilnější, ale dává sílu těm, které si vyvolil, pokud jsou ochotni důvěřovat vedení. Které „neznámé země“ nebo těžké úkoly v mém životě mě momentálně děsí? Dokážu odevzdat svůj strach Bohu a udělat další krok v důvěře? Dialog namísto ničení › Papež Řehoř a arcibiskup Augustin zvolili metodu inkulturace. Nenásilně vzali to, co bylo v pohanské kultuře dobré (jejich chrámy, některé zvyky), a dali tomu nový, hlubší smysl. Augustin nezačal tím, že by Anglosasy odsuzoval. Nabídl jim Krista jako naplnění toho, po čem v hloubi duše toužili. Jak jednám s lidmi, kteří mají jiné názory nebo vyznávají jiné hodnoty? Snažím se v nich nejprve najít to dobré a stavět na tom mosty, nebo hned stavím zdi a odsuzuji?Síla osobního svědectví › Král Ethelbert neuvěřil v Krista proto, že by ho Augustin přepral teologickými argumenty. Uvěřil, protože viděl, jak Augustin a jeho mniši žijí - v chudobě, pokoji, neustálé modlitbě a vzájemné lásce. Krása jejich života otevřela královo srdce. Mluví můj každodenní život o naději a pokoji, které mám v Bohu? Vidí lidé kolem mě v mých skutcích spíše přísnost, nebo přitažlivou radost evangelia?
