Autor: Bruno Ferrero, SDB
Zdroj: © La vita secondo ľaurora | Torino 2014
Datum napsání:
14.10.2018
Koncert
Jedna matka si přála motivovat svého chlapce ke cvičení na klavír, a tak ho vzala na koncert slovutného Paderewského. Jakmile se usadili, zahlédla maminka v hledišti o dvě řady dál kamarádku a šla ji pozdravit. Chlapec už byl znuděný čekáním, a tak vstal a začal se potulovat po divadle, dokud nedošel až ke dveřím s nápisem: Zákaz vstupu. Když zhasla světla a koncert měl začít, matka se vrátila na své místo a zjistila, že synek zmizel. Nervózně ho hledala očima, ale pak se zvedla opona a reflektory namířily na piano uprostřed jeviště.
Matka s hrůzou zjistila, že její syn sedí u piana a klidně přehrává tóny z písně „Bratře Kubo“. V tu chvíli vešel „mistr“. Svižně přešel k pianu a pošeptal dítěti do ucha: „Nepřestávej hrát.“ Paderewski si sedl vedle chlapce, natáhl levou ruku a začal hrát doprovod. Pak kolem dítěte natáhl i pravou paži a rozvinul melodii do krásné skladby. Starý mistr a mladý žák spolu proměnili trapnou situaci v úžasně kreativní představení.
Přesně tohhe se děje, když jsme s Bohem. Svými silami a tou nejlepší snahou dokážeme hrát příjemně plynoucí hudbu. Ale s rukama Mistra se díla našeho života stávají výjimečnými kusy. Až budeš příště chtít uskutečnit něco důležitého (to můžeš každý den), dej pozor. Možná uslyšíš, jak ti do ucha šeptá Mistr: „Nepřestávej hrát!“ Ucítíš jeho milující paže kolem sebe. Zjistíš, že jeho silné ruce s tebou chtějí hrát koncert tvého života.
Jedna matka si přála motivovat svého chlapce ke cvičení na klavír, a tak ho vzala na koncert slovutného Paderewského. Jakmile se usadili, zahlédla maminka v hledišti o dvě řady dál kamarádku a šla ji pozdravit. Chlapec už byl znuděný čekáním, a tak vstal a začal se potulovat po divadle, dokud nedošel až ke dveřím s nápisem: Zákaz vstupu. Když zhasla světla a koncert měl začít, matka se vrátila na své místo a zjistila, že synek zmizel. Nervózně ho hledala očima, ale pak se zvedla opona a reflektory namířily na piano uprostřed jeviště.
Matka s hrůzou zjistila, že její syn sedí u piana a klidně přehrává tóny z písně „Bratře Kubo“. V tu chvíli vešel „mistr“. Svižně přešel k pianu a pošeptal dítěti do ucha: „Nepřestávej hrát.“ Paderewski si sedl vedle chlapce, natáhl levou ruku a začal hrát doprovod. Pak kolem dítěte natáhl i pravou paži a rozvinul melodii do krásné skladby. Starý mistr a mladý žák spolu proměnili trapnou situaci v úžasně kreativní představení.
Přesně tohhe se děje, když jsme s Bohem. Svými silami a tou nejlepší snahou dokážeme hrát příjemně plynoucí hudbu. Ale s rukama Mistra se díla našeho života stávají výjimečnými kusy. Až budeš příště chtít uskutečnit něco důležitého (to můžeš každý den), dej pozor. Možná uslyšíš, jak ti do ucha šeptá Mistr: „Nepřestávej hrát!“ Ucítíš jeho milující paže kolem sebe. Zjistíš, že jeho silné ruce s tebou chtějí hrát koncert tvého života.
