Vraťte se k Bohu
››› I dnes děkuji Všemohoucímu, že jsem s vámi a že vás mohu vést k Bohu lásky a míru ‹‹‹
Panna Maria děkuje Bohu. To je projev lásky. Kdo miluje, ten děkuje. Panna Maria miluje nás, své děti. Je šťastná, že k nám může přicházet a pomáhat nám, že nás může „vést k Bohu“. Je šťastná, že jí Bůh tuto možnost dal. Jak nádherný příklad pro nás - abychom i my rostli do takového stavu, ve kterém budeme šťastní, že můžeme druhým pomáhat. V tu chvíli nám nebude nic těžké. Budeme děkovat Bohu, že nám dal příležitost jít k potřebným, navštívit nemocné, přinést materiální pomoc chudým, být matkou, být otcem pro děti, učit ve škole, pracovat v nemocnici, působit jako kněz, jako řeholní sestra…
Určitě jsme si někdy položili otázku, kdo je Bůh a jaký Bůh ve skutečnosti je. Panna Maria nám říká, že je to Bůh lásky a pokoje. Není to nic nového - Panna Maria nás na to jen znovu upozorňuje, protože už svatý Jan ve svém listu říká totéž: „Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm“ (1 Jan 4, 16). A žalmista zpívá: „Jen v Bohu se ztiš, duše má, jen on je má spása.“ (Žl 62, 2)
››› Ideologie, které ničí vás i váš duchovní život, jsou pomíjivé ‹‹‹
Panna Maria je matka naděje. Někdy se nám zdá, že ideologie, které právě vládnou světu - jako materialismus, ateismus, genderová ideologie - jsou mocné, protože ničí tolik životů a zavádějí mnoho lidí na scestí, takže si můžeme začít myslet, že ovládnou svět a že jsou neporazitelné. V tomto poselství nám Panna Maria vlévá naději a povzbuzuje nás, že stejně jako předchozí i současné ideologie jsou pomíjivé.
Připomeňme si jeden příklad: Napoleon Bonaparte se narodil na Korsice 15. srpna 1769. Řekli bychom: jaké štěstí pro něj, že se narodil na slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Ale nebylo tomu tak. Něco narušovalo Napoleonovo štěstí. O co šlo? Na slavnost Mariina Nanebevzetí jsou oči všech lidí upřeny na Marii, zatímco Napoleon chtěl, aby v ten den - na jeho narozeniny - byla pozornost všech lidí upřena na něj. Vždyť on je mocný! On je pánem Evropy! Ještě něco mu vadilo. V ten den se čte úryvek z Lukášova evangelia, z Mariina Chvalozpěvu (Magnificat): „Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil.“
Co udělal Napoleon, když se stal francouzským císařem? Zrušil slavnost Nanebevzetí Panny Marie oficiálním dekretem 19. února 1806. Vždyť kdo si může dovolit v ten den říkat, že někdo mocné sesadí z trůnu? On je ten mocný. On sám se za mocného považoval. A chtěl, aby ho tak všichni vnímali. A když se na jeho narozeniny čte, že mocní budou svrženi z trůnu, znamená to, že se to může stát i jemu. A to se nesmí. A stalo se. Jen několik let poté, co zrušil Mariinu slavnost. Po porážce u Waterloo následoval Napoleonův pád. Mocný byl sesazen z trůnu. Tehdy byla slavnost Nanebevzetí Panny Marie znovu obnovena a při mších se znovu četla ona slova z Mariina Magnificatu.
››› Já vás volám, dítka, vraťte se k Bohu, protože s Bohem máte budoucnost a věčný život ‹‹‹
Kromě mocného Napoleona padly ještě mocnější systémy jako nacismus, fašismus a komunismus. Ale Maria zůstává. Stačí, když zůstaneme s Marií na cestě, stačí, když budeme dělat to, co nám říká - a zakusíme, že i současné ideologie pominou. Panna Maria nám ukazuje, která cesta je ta pravá, která má budoucnost a která nás vede k věčnému životu: vrátit se k Bohu a žít s Bohem. Kolik lidí se oklame tím, že žije bez Boha, spoléhá jen na vlastní síly, žije jen pro tento svět. Jak byli moudří naši dědečkové a babičky, otcové a matky, kteří žili s Bohem. Všechno, co dělali, dělali s Bohem.
Jakým způsobem se vracíme k Bohu? Když jdeš ke zpovědi - vracíš se k Bohu. Když jdeš na mši svatou - vracíš se k Bohu. Když se začneš modlit - vracíš se k Bohu. Kdy odejít a kdy začít? Nenech se oklamat a neříkej: „Zítra“…