14. května ¦ V ní je Církev celá svatá

Ta nejprvnější

Bůh nepočítá své tvory na tisíce, stovky či desítky, ale vždy si jednotlivě všímá každého zvlášť. I ten poslední mravenec není na světě, aniž by o něm Bůh nevěděl, a není na světě zbytečně. Pán Ježíš řekne: Copak se neprodává pět vrabců za dva halíře? A ani jediný z nich není u Boha zapomenut. On tedy ví o každém vrabčákovi a ve své prozřetelnosti s ním počítá. Tím spíše ví o každém člověku, jehož stvořil podle vlastní podoby a dal mu rozum k poznávání, vůli k rozhodování a cit, aby dokázal milovat. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě, říká Pán.

S vědomím, že takto bez použití šablony Bůh jedná se svými tvory, se nedivíme, proč se někomu dostává té či oné milosti, toho či onoho daru. Bůh sám si volí ty, které chce obdarovat a třeba se v jejich životě stát jaksi viditelnějším. Povolání Abraháma, Mojžíše, Gedeona, Davida či apoštolů nás jen utvrzuje, že „být mu nablízku“ a převzít v dějinách spásy nějaký úkol, je především jeho výsadou.

V mariánské písni Tisíckráte pozdravujem tebe zpíváme o Panně Marii, že je „po Bohu ta nejprvnější“. Bez jejích zásluh, z pouhé milosti jí Pán pro sebe takto vyvolil. Byla uchráněna poskvrny dědičné viny, bez spojení s mužem se stala matkou Spasitele a zůstala pannou. Po svém pozemském putování byla s duší i tělem vzata do nebeské slávy. V Katechismu čteme: „K tomu, aby Maria byla Matkou Spasitele, ´byla od Boha obdařena dary hodnými tak velkého úkolu´. Anděl Gabriel ji při zvěstování zdraví jako „milostiplnou“. Aby mohla dát svobodný souhlas své víry ke svému vyvolení, které jí bylo oznámeno, bylo třeba, aby byla cele nesena Boží milostí.“ (čl. 490)

Čím je člověk Bohu bližší, tím on, Pán, s ním podivuhodněji jedná. Apoštolové konali divy a znamení, měli vidění andělů i nebeských příbytků, svatí nahlédli třeba i do pekla a očistce, nosili na svém těle rány Ukřižovaného, měli dar levitace či bilokace, upadali do vytržení, měli prorocké sny a dokázali vidět věci budoucí. Některým se po smrti podivuhodně tělo nerozkládá. Takto Bůh jedná s těmi, které si vyvolil, aby mu byli blízcí, aby se naplnilo to, co Pán řekl: Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.

Punkta: Raduj se a poděkuj Pánu, že můžeš spolupracovat na díle záchrany nesmrtelných duší. Děje se tak díky zvláštnímu osobnímu povolání, kterého se ti dostalo při křtu, díky tzv. všeobecnému kněžství.

Ty, která jsi po Bohu ta nejprvnější, Maria, oroduj za nás.