Hvozdík kropenatý, který nalezneme růst na mezích, pastvinách, který však krásně dotvoří i zahradní skalku, nese lidový název „slzičky Panny Marie“. Božena Němcová píše o této bylině ve svém díle Babička: „Povídá se tak o tom kvítku. Když Pána Krista Židé na Kalvárii vedli, Panna Maria ho následovala, ačkoliv jí srdce pukalo. Když viděla na cestě krvavé stopy ran Kristových, hořce zaplakala a z těch slzí Matky Boží a krve syna jejího vyrůstaly po cestě na Kalvárii prý takovéto kvítka.“
Slzičky Panny Marie jsou pro nás znamením spojení bolesti a lásky. Kdo miluje, trpí, ale zároveň se stává jaksi krásnějším, lidštějším. Sv. Efrém Syrský říká, že „tvář omytá slzami je nevýslovně krásná“.
Existuje smutek, který je lidskou slabostí a proti kterému musíme bojovat, aby se neusídlil v srdci. Je to smutek, který vychází z pýchy a naší sebestřednosti, je to smutek, jehož důvodem jsou věci tohoto světa. V něm se projevuje nedostatek důvěry v Boží prozřetelnost a její působení. Existuje však také smutek, který Otcové nazývali PENTHOS. Tím mysleli vnitřní bolest, která se pociťuje z naší vzdálenosti od Boha a bližního, že našemu srdci ještě schází láska.
V Katechismu čteme: „Lidské srdce je těžkopádné a zatvrzelé. Je třeba, aby Bůh dal člověku nové srdce. Obrácení je především dílem Boží milosti; ta nám dává, abychom se ve svých srdcích k němu vrátili: Vrať nás, Hospodine, k sobě a my se vrátíme. Bůh nám dává sílu začít znovu. Tím, že naše srdce objeví velikost Boží lásky, se zachvěje hrůzou a tíží hříchu a začíná se bát urazit Boha hříchem a odloučit se od něho. Lidské srdce se obrátí, zahledí-li se na toho, který byl proboden našimi hříchy.“ (čl. 1432)
Pokud jsou dny a noci, kdy nám srdce puká z nedostatku lásky vůči Bohu a dle evangelijního výroku „na tomto světě svůj život nenávidíme“, pak zakoušíme onen spásonosný smutek, který Otcové nazývají „animi cruciatus - útrapy ducha“ a „compunctio cordis - zkroušenost srdce“.
Punkta: Zvlhnou ti někdy oči vědomím, že ti srdce v lásce dosud tak málo vzrostlo? Pohleď na kříž, zvolej: „Pane, učiň mé srdce podle Srdce svého!“
V pláči utěšující, bolestná Panno Maria, oroduj za nás!