Podél polních cest, na kraji lesa, ale i na zahradách, které nejsou v zajetí našeho doslova detektivního obhlížení, snadno vyroste keř šípkové růže. Na jaře se ozdobí jemně bílými a narůžovělými květy, na podzim na něm dozrají červené šípky. Mnoho zahrad pak uchovává jako svůj poklad růže šlechtěné a nejrůznějšího typu, jako jsou pnoucí, keřové, miniaturní, plazivé, velkokvěté.
Růži nazýváme královnou mezi květinami. Proto není divu, že i Panna Maria, Královna nebeská, byla přirovnána k růži. Maria pro svou vnitřní krásu, pro své ctnosti, a růže pro svůj půvab a vůni. V Loretánských litaniích k Marii voláme: „Rosa mystica, ora pro nobis!“, Růže tajemná, oroduj za nás.
Co se míní přívlastkem „mystica“? Co se chce říci slovy mystický, tajemný, skrytý? Návštěvník zahrady si prohlíží stromy, keře, záhony, a tu uvidí v koutku, někde v závětří růst skrytou, jakoby pokornou a tichou růži. Není to krásný obraz té, která velebí Boha, že shlédl na svou nepatrnou služebnici a od této chvíle ji budou blahoslavit všechna pokolení?
Panna Maria je skrytá jako každý světec, světice - stojí za Ježíšem, jediným Prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Je skrytá v nebi, celá krásná, s duší i tělem na věčnosti. Je skrytá v domku v Nazaretě, v Egyptě s Josefem a dítětem Ježíšem, skrytá v zástupu těch, kdo následují Mistra, skrytá pod ochranou apoštola Jana a v knize Zjevení skrytá před drakem na poušti.
Ona nejlépe ví, že veliké věci, které zakouší ve svém životě, pocházejí od Boha. On musí být nade vše chválen a jemu má člověk s láskou sloužit. Katechismus to vyjádří slovy: „Bůh stvořil všechno pro člověka, avšak člověk byl stvořen, aby miloval Boha a sloužil mu a aby mu obětoval celé stvoření.“ (čl. 358)
Punkta: Pán Ježíš říká: Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Uvažuj nad životem Panny Marie, Růže tajemné, která tato jeho slova tak mimořádně naplňovala.
Růže tajemná, Panno Maria, oroduj za nás!