Autor: P. Václav Fojtík | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
03.05.2024
V ní je Církev celá svatá ¦ Májová rozjímaní na každý den
Zamyšlení na 3. května
Vinice
V modlitbě „Zdrávas Maria“ nazýváme našeho Pána Ježíše Krista požehnaným plodem Mariina života. Panna Maria, plná Boží milosti, pro svůj souhlas počala z Ducha Svatého a stala se matkou Spasitele. V Katechismu čteme: „Proto efeský koncil prohlásil roku 431, že Maria se opravdu stala Boží matkou pro lidské početí Božího Syna ve svém lůně; Matka Boží… ne proto, že by Boží slovo přijalo od ní svou božskou přirozenost, nýbrž proto, že z ní má svaté tělo, vybavené rozumovou duší, a poněvadž je s ním Slovo spojeno ve své osobě, říká se, že Slovo se narodilo podle těla.“ (čl. 466) Na efeském koncilu byla Panna Maria nazvána THEOTOKOS - Bohorodička.
Sv. Efrém Syrský přirovnává Pannu Marii k úrodnému poli, které nezná oráče a které bez semene světu vydává plod. Přirovnává ji také k vinici a révě, z níž vzchází Život sám. Ve svém kázání uvádí:
„Protože by Pán nemohl bez těla propadnout smrti ani by ho bez těla nemohlo pohltit podsvětí, přišel k Panně, aby si z ní vzal nástroj těla a otevřel jím brány podsvětí. S tělem, které přijal, vstoupil do pekel, uchvátil jejich bohatství a vyplenil jejich poklady. Tak přišel k Evě, matce všech živých. Ona je vinice, jejíž ohradu otevřela smrt - dokonce vlastníma Evinýma rukama - aby ochutnala její plody. Takže Eva, matka všech živých, se všem živým stala zdrojem smrti. Vykvetla však Maria, nová réva, lepší, než byla stará réva Eva; a v ní se usadil nový život, Kristus. A když smrt po svém zvyku přišla s jistotou sklízet, netušila, že ve smrtelném plodu je ukryt život, který ji zničí. Když ho tedy smrt bez bázně pohltila, osvobodila život a s ním všechny lidi. Slavný syn tesařův vztyčil svůj kříž nad všepohlcující propastí smrti a převedl lidstvo do příbytku života. Skrze dřevo rajského stromu padl celý lidský rod do hlubin, po dřevě kříže přechází do příbytku života. Na strom byla kdysi naroubována hořkost, nyní byl vštípen roub sladký, v němž poznáváme toho, jemuž neodolá žádné stvoření. Sláva tobě, Kriste, neboť tys postavil svůj kříž jako most nad smrtí, aby po něm přecházely duše z krajiny smrti do krajiny života.“
Punkta: Připomeňme si Ježíšovo podobenství o rozsévači a zpytujme častou neúrodnost našeho života v poslušnosti k Božímu slovu.
Maria, Matko Boží a Matko naše, oroduj za nás!
