Apoštol Pavel v prvním listu do Korintu píše: Boží milostí jsem to, co jsem, a jeho milost, kterou mi udělil, nezůstala ležet ladem. Ano, pracoval jsem do únavy daleko více než všichni ostatní. Vlastně ne já, nýbrž Boží milost se mnou. Vlastními silami jsme schopni jít cestou duchovního života vpřed po krocích, kdežto Boží milostí děláme na tomto poli s lehkostí ohromné skoky nebo - chceme-li použít biblického výrazu - jsme neseni jako by na orlích křídlech. Boží milost, to je pro nás přízeň, nezasloužená pomoc, kterou nám Bůh poskytuje, je darem Ducha, který nás ospravedlňuje a posvěcuje.
Panna Maria, milostiplná, Bohem zahrnutá tolika mimořádnými dary, aby se mohla stát Matkou Božího Syna, je v řádu milosti po Bohu ta nejprvnější. Zastíněná Duchem Svatým, Matka božské milosti, stává se branou pro příchod jediného Prostředníka mezi Bohem a lidmi, Krista Ježíše. On, Původce milosti, v ní a s ní koná veliké divy: při setkání s Alžbětou se v lůně její příbuzné pohne dítě radostí, v Káně Galilejské přímluva Matky vytvoří prostor pro první Ježíšův zázrak. Když je po svém pozemském putování vzata do nebe, je jí vyhrazen trůn Královny. Stává se Přímluvkyní podobně jako v biblické knize královna Ester. U Krále veškerenstva se přimlouvá za lid, který miluje a z něhož pochází. Vyprošuje nám od Boha milost, abychom nesešli z cesty, chce nás vytrhnout z nepřítelovy moci, stará se také o naše všední záležitosti. Vědomi si tohoto jejího mandátu, nám podaných rukou, žádáme ji o zprostředkování milostí u jejího Syna a našeho Pána.
V Katechismu čteme: „Když prosíme Marii, aby se za nás přimlouvala, uznáváme, že jsme ubozí hříšníci, a obracíme se k ´Matce milosrdenství´, která je celá svatá. Svěřujeme se jí ´nyní´, tedy v přítomném okamžiku naší existence. A naše důvěra se rozšiřuje, abychom jí už nyní svěřili ´hodinu své smrti´. Kéž je Maria při ní, jako byla při smrti svého Syna na kříži, a kéž nás v hodině našeho přechodu přijme jako naše Matka, aby nás uvedla ke svému Synu, Ježíši, v nebi.“ (čl. 2677)
Punkta: Čím je člověk Bohu bližší, tím se jeho přímluva stává mocnější. Využijme svého privilegia Božích dětí a často v přímluvných modlitbách svěřujme našemu nebeskému Otci všechny své blízké a potřebné. Přitom zaklepejme na dveře mateřského Srdce Mariina.
Prostřednice všech milostí, Maria, oroduj za nás!