21. května ¦ Mariino srdce zvítězí

Jen úplným vnitřním sebezřeknutím poznáte Boží lásku a znamení doby, ve které žijete. Budete svědky těchto znamení a budete o nich mluvit › Poselství z 18.3.2006.

Do Medžugorje přijíždělo stále více poutníků. Obvykle jsem k nim promlouvala ze schodů našeho domu. Někdy před ním stály stovky lidí, takže zaplnily celou ulici. Když jsem domluvila, kladli mi poutníci spousty otázek. Mezi mé oblíbené patřily ty, na které jsem mohla odpovídat nějakým vtipem. „Vídáte Pannu Marii, viděla jste také nějakého anděla?“ „Ale ano, vídám ho každé ráno v zrcadle!“  Ráda pak vnímám, jak se ve stovkách úsměvů odráží Boží láska, i když mnozí přišli s tváří zachmuřenou. Jistý Američan se zeptal: „Vím, že nás Panna Maria žádá, abychom se ve středu a v pátek postili o chlebu a vodě, jenže já jsem po ránu zvyklý pít kávu. Je to OK, když si ji dám?“ „Ano,“ odpověděla jsem, „ovšem pokud se vám ji podaří vypít dřív, než se Panna Maria vzbudí a uvidí vás.“

Některé otázky jsou přímo podivné, některé zase kritické, bývá to pro mě škola trpělivosti. Když mě někdo kritizuje, snažím se uvědomit si, že jeho chování má pravděpodobně nějaký skrytý důvod. Přemýšlím o tom, jak ten člověk musí být nešťastný, když chce ubližovat druhým. Na kritiku vždy odpovídám humorem. Na otázku, jak jsem se mohla vdát místo toho, abych se stala řeholnicí, jsem dala tuto odpověď: „Utrpení má svou hodnotu. Jak lépe bych měla utrpení poznat než tím, že se vdám?“ Všichni se zasmáli, i ten, kdo se ptal. „Ale abych na vaši otázku odpověděla seriózně,“ dodala jsem, „možná to, že jsme se nestali řeholnicemi a kněžími a že nikdo z nás není po zjevení Panny Marie dokonalý, hovoří méně o nás a tím více o Boží lásce ke všem jeho dětem. Bůh nás miluje i přes naše nedokonalosti.“ Někteří lidé zapomínají, že manželství je přece také svátostí.

Koncem roku 1989 byla Medžugorje kvetoucím poutním místem. V prostoru kolem kostela zpovídaly někdy i stovky kněží. Přibylo zde 25 nových zpovědnic. Zástupy lidí se už nevešly do „přetíženého“ kostela, tak za kostelem vznikl venkovní oltář a otevřené prostranství pro 5000 lidí. Boží plán s farností přinášel plody. Otec Slavko, jehož inspirovala poselství Panny Marie, zorganizoval v prvním srpnovém týdnu festival mládeže. Z celého světa přijely stovky mladých lidí, aby společně oslavovaly víru. Bylo jasné, že Medžugorje má jako svatyně ideální geografickou polohu. Hlavní body, kam poutníci chodili - Podbrdo, Križevac a kostel sv. Jakuba -, tvořily na mapě téměř rovnostranný trojúhelník. Všude se dalo dojít pěšky. Slavný italský umělec Carmelo Puzzolo vytvořil patnáct bronzových reliéfů, které zobrazují radostná, bolestná a slavná růžencová tajemství, která jsou umístěna na Podbrdu. Vytvořil i zastavení křížové cesty, která mají místo na strmé cestě na Križevac. Hned v prvních dnech zjevení Panna Maria řekla, že „i tento kříž byl v Božím plánu, když ho stavěli“. V této oáze míru jsme si ani nevšimli, že se zbytek Jugoslávie zmítá v nepokojích. Komunistický režim byl jako zvíře zahnané do kouta; hrozilo, že kdykoli zaútočí.

V lednu 1990 jsme s Markem odcestovali do USA. Pozval nás tam kněz Milan Mikulić, který nás oddával a pocházel z naší krajiny. V jeho farnosti v Portlandu ve státě Oregon jsem měla 2. února zjevení. Matka Boží mi sdělila toto poselství pro svět: „Na této zemi nebudete šťastní a nedostanete se do nebe, pokud nebudete mít čisté a pokorné srdce a nebudete plnit Boží zákony.“ Nabádala nás, abychom s trpělivostí přijímali utrpení: „Měli byste mít na paměti, jak trpělivě za vás trpěl Ježíš. Dovolte mi být vaší Matkou a spojením s Bohem, věčným Životem. Nevnucujte víru těm, kdo nevěří. Ukazujte ji svým příkladem a modlete se za ně, moje děti.“  Tato návštěva byla první z mých mnoha cest do celého světa. Vím, že Panna Maria pláče pro každého, kdo ještě nepoznal Boží lásku. Proto chci o medžugorském poselství vyprávět co největšímu počtu lidí. 

Své výroční zjevení jsem prožila 18. března 1990 a v týž den se v komunistické NDR konaly první a jediné svobodné volby v dějinách státu. K moci se dostala Křesťansko-demokratická unie, která se ihned snažila o znovusjednocení se západním Německem. Jen před několika měsíci padla Berlínská zeď, výmluvný symbol všech, kdo za komunismu trpěli - včetně obyvatel Jugoslávie.

Zanedlouho nastala další radostná změna. Zjistila jsem, že nám Bůh požehnal a 9. prosince se nám narodila dcera Marija. Marko i já jsme v životě viděli už spoustu zázraků, ale nic z toho se nevyrovnalo narození našeho dítěte. Stali jsme se rodiči a vychutnávali si každý den v nové roli.