19. května ¦ Mariino srdce zvítězí

Vaše ústa vyslovují spoustu slov, ale váš duch nic necítí. Bloudíte ve tmě, a dokonce i samého Boha si představujete podle sebe, a ne takového, jaký ve své lásce opravdu je › Poselství z 2.2.2011. 

2. srpen 1987 byl pro mne mimořádným dnem. Byla jsem doma sama, když jsem pocítila přítomnost Panny Marie, poklekla jsem a hned jsem ji uviděla. Bylo to nejmilejší překvapení. Oznámila mi, že mým posláním bude „modlit se za ty, kdo nevěří - za ty, kteří ještě nepoznali Boží lásku.“ Zeptala jsem se jí, kdo jsou ti „nevěřící“, odpověděla: „Všichni ti, co nepovažují církev za svůj domov a Boha za Otce.“ A dodala: „Nenazývej je nevěřícími, protože už tím je posuzuješ. Měla bys je vnímat jako své bratry a sestry.“ A dala mi příslib, že bude přicházet každého druhého v měsíci, aby se spolu se mnou modlila na tento úmysl. Všechno se najednou projasnilo - i to nejhorší utrpení tvořilo součást většího plánu. Vyrůstáním mezi nevěřícími v Sarajevu, pronásledování komunisty, studium mezi delikventy - to vše mě mělo připravit na úkol svěřený mi Pannou Marií. Najednou mi bylo líto, že mi to předtím přišlo obtížné, protože jen díky tomu jsem začala vnímat „ty, co neznají Boží lásku“ jako své bratry a sestry. „Nemůžeš se považovat za skutečnou křesťanku,“ říkala Panna Maria, „pokud nevidíš v každém, s kým se setkáš, Ježíše Krista.“  

Během prvních zjevení druhého v měsíci mě Panna Maria naučila speciální modlitbu, kterou se spolu modlíme dodnes. Souvisí s tajemstvími, takže o ní nemůžu říct nic víc, než že je právě za ty, kteří nepoznali Boží lásku, a že jde o opakující se modlitbu na způsob růžence, a že ji budu moci zveřejnit, až mi to Matka dovolí. S Pannou Marií se nikdy nemodlím růženec, protože ona se nemodlí sama k sobě. Výroční zjevení budu mít do konce života, zjevení druhého v měsíci jsem měla do března 2020. Vídala jsem při nich na tváři Matky Boží slzy. Miluje svoje děti víc, než si to dokážeme představit. Pláče pro každého, kdo zbloudí. Jsem si jistá, že kdybyste spatřili její slzy, už byste se na její úmysly modlili celý život. Když Panna Maria žádá, abychom jí pomohli, neprosí o to jenom mě a ostatní vizionáře, prosí všechny své děti. Říká, že pouhá slova nemohou změnit ty, kdo v Boha nevěří. 

Změna může nastat, jen když se budeme věrně modlit a půjdeme příkladem; budeme-li mít v srdci lásku. Vysvětluje: „Drahé děti, když se za ně modlíte, modlíte se za sebe a svou budoucnost.“  Všechny ty strašné věci, jež se dnes ve světě dějí, zapříčinili lidé, kteří Boží lásku nepoznali. Panna Maria tu ale nemluví nutně o ateistech. Bohužel - jeho lásku nepoznali ani mnozí tzv. „věřící“. „Nevěřící není jen ten, kdo si říká bezbožník nebo kdo prohlašuje, že neví, jestli Bůh existuje,“ kázal otec Slavko Barbarić. „Podle uvedeného principu je nevěřící i ten, kdo tvrdí že ,věří‘ a zná Boží slovo, ale nežije podle něho a nekoná dobro. Taková ,víra‘ je pouhým poznáním  bez lásky.“ Panna Maria od nás nepožaduje, abychom druhým kázali, přeje si, abychom promlouvali svým životem, ne ústy. Aby na nás ti, kdo nevěří, mohli vidět účinky Boží lásky. 

Jediný pravý pokoj je ten, který dává můj Syn,“ prohlásila Matka Boží. Každý touží po pokoji, ale většina lidí jej hledá na nesprávných místech. Můžete mít miliony, ale bez Boha jste chudí. Můžete žít v honosné vile, ale bez Boha nemáte domov. Bez ohledu na to, kolik toho v životě získáte, nebudete nikdy spokojení a po pokoji budete stále toužit. Můžete ho najít pouze na kolenou, když o něj budete prosit Dárce pokoje. A proto Královna pokoje, Královna míru přichází. Budete-li žít podle jejích rad, budete kráčet s Ježíšem. Panna Maria v podstatě opakuje to, co je napsáno v evangeliích, jen o něco jednodušeji. „Mimobiblická zjevení nepřinášejí žádné nové pravdy,“ napsal otec Dr. Ljudevit Rupčić, „ale díky nim můžeme lépe pochopit pravdy zjevené v Bibli.“ Dovolme tedy Královně míru, aby vás vedla k lásce. Tak na nás druzí uvidí, co hledají (i když ani nevěděli, že něco hledají), a my budeme pokoj šířit okolo sebe. 

Podle Panny Marie máme my věřící velkou zodpovědnost. Nikdo z nás nemůže upřímně říct: „Já jsem dobrý křesťan, dělám všechno tak, jak Bůh chce.“ Všichni se dopouštíme chyb. Chcete-li, aby na vás bylo vidět, že máte víru a lásku, měli byste se často usmívat.. Pokud jste stále nervózní, ustrašení nebo vážní, nelišíte se příliš od ostatních. Sv. Matka Tereza říkávala: „Pokoj začíná úsměvem.“ Důležité je, abychom druhé neposuzovali a nekritizovali. Pokud budeme následovat příklad Panny Marie, všichni v naší blízkosti pocítí pokoj a budou chtít poznat jeho zdroj.  „Především bychom se měli modlit za milost, abychom milovali Boha a bližního celým srdcem,“ vysvětloval otec Slavko. „Nebude-li naše srdce ponořené do Boží lásky, veškeré naše konání bude bezcenné a nebudeme šťastní. Ten, kdo se modlí za milost, aby uměl milovat, modlí se tím i za štěstí a pokoj pro sebe, pro svou rodinu a pro celé lidstvo.“