Autor: P. Alfons Muzzarelli, SJ
Zdroj: © Májová pobožnost čtení, duchovní kvítky a služba | Praha 1919
Český překlad: P. František Dostál | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
26.05.2023
Nejsvětější Matko Boží a Matko, milosrdenství, přicházíme k tobě a k tvému božskému Synu, abychom ti projevili svou úctu, velebili tě svými ústy a darovali ti své srdce. Vypros nám milost, aby tvůj Syn osvítil naši mysl, očistil naši duši a roznítil naši vůli, abychom ti mohli hodně obětovat tuto svou pobožnost k větší slávě Boží, ke tvé cti a k prospěchu našich duší. Amen.
Den dvacátý šestý | Rozjímání o dítěti Ježíšovi.
Pozoruj, jak to Božské dítě je chudobné. Tážeš se, co mu chybí? Chybí mu všechno. Chybí mu příbytek - musí hledat útočiště ve chlévě; chybí mu lože - musí ležet na hrsti slámy; chybí mu teplý oheň - musí se zahřívat dýcháním dvou dobytčat; chybí mu dokonce i peřinky - Josef jej musí přikryt svým chatrným pláštěm. Ježíš je tak chudý, a ty tolik miluješ bohatství a peníze!
Pozoruj dále, jak v sobě mrtví všecku choulostivost. Jak útlé je jeho tělíčko! Jak je mu zima v tak nevlídném a v nevytopeném chlévě! Jak nepohodlně se mu leží na tvrdé slámě! Co nepříjemností musí snášet i za těch dní, kdy prodlévá mimo otcovský dům! A přece není slyšet z jeho rtů jediného zaplakání, z jeho očí nesklouzne jediná slza. Tak umrtvený je tvůj Ježíš a ty tolik bažíš po příjemnostech a rozkoších? Konečně pozoruj jeho ponížení. Kdy a kde přichází Ježíš na svět? V nočním tichu, za úplné tmy a na místě, které téměř nikomu není známé. Kdo mu prokazuje službu? Nemá služebníky; jeho otec a jeho matka mu slouží. Komu se dává poznat? Pouze několika chudým pastýřům. Jak se objevuje před světem? Téměř jako žebrák, jenž nenalézá člověka, který by mu poskytl nocleh. Jaký je to rozdíl: Ježíš je tak pokorný a ty tak žádostivý cti a jejich projevů. Ano, křesťane, přistup sem, sem k Ježíšovým jeslím; zde budeš souzen. Slyš, co ti praví ten chlév, co ti praví ta hrstka slámy. Zajisté slyšíš, že tě odsuzují.
Příklad: Jedna rodina v Neapoli měla ve svém domě tureckého služebníka, rodilého z Biserty v Africe, který se k nim dostal jako zajatec. Byly vánoční svátky roku 1632 a Turek se procházel neapolskými ulicemi. Mnoho osob již dříve se pokoušelo, aby jej dobrotivě obrátily na naši víru, ale všecko jejich usilování bylo marné; Turek si zatvrzele umiňoval, že bude žít a zemře ve své víře. Toho dne se toulal ulicemi sem a tam, všiml si, že mnoho lidí vchází do domu jistého bohatého notáře. Ze zvědavosti tam také vešel a brzy se octnul u překrásných a uměleckých jesliček, které jej opravdu okouzlily. Ve chlévě stála vedle děťátka soška Nejsvětější Panny - Matky Boží, kterou kdysi notáři daroval jistý zbožný řeholník, podotknul při tom, že se skrze tuto sošku jednou stane veliký zázrak.
Jak tedy tento ubohý nevěřící pohlížel, všechen unesen, na jesličky, spatřil, jak Nejsvětější Panna, laskajíc se se synáčkem, dává mu znamení, aby se nebál a přistoupil blíže. Turek padl na kolena a tázal se, co mu poroučí. „Dej se pokřtít,“ odpověděla mu nebeská královna, „protože chceme, abys byl brzy s námi v ráji.“ - Skutečně, uprostřed žasnoucího zástupu, Turek nahlas prohlásil, že poslechne a učiní co mu bylo přikázáno. Dal se hned potom vyučovat našemu svátému náboženství a za nedlouho byl slavně pokřtěn. Minuly čtyři dny po křtu, které nový křesťan strávil v ustavičné radosti a vděčnosti za obdrženou milost, a ten dobrý člověk náhlé zemřel. Nejsvětější Panna jistě uvedla jeho duši k trůnu svého Syna. Ale jestliže byla tak dobrotivá k nevěřícímu, jenž ji ani neprosil o žádnou milost, nemáme tedy od ní s důvěrou očekávat mnohem větší laskavosti my, kteří ji zbožně uctíváme?
Kytička: Horlivě odevzdávej přímluvě Panny Marie ty, kteří jsou ve smrtelném hříchu.
Služba: Pomodli se pět Otčenášů, pět Zdrávasů a pět krát Sláva Otci… ke cti dítěte Ježíše, a pros ho, aby udělil milost obrácení nevěřícím a hříšníkům.
Den dvacátý šestý | Rozjímání o dítěti Ježíšovi.
Pozoruj, jak to Božské dítě je chudobné. Tážeš se, co mu chybí? Chybí mu všechno. Chybí mu příbytek - musí hledat útočiště ve chlévě; chybí mu lože - musí ležet na hrsti slámy; chybí mu teplý oheň - musí se zahřívat dýcháním dvou dobytčat; chybí mu dokonce i peřinky - Josef jej musí přikryt svým chatrným pláštěm. Ježíš je tak chudý, a ty tolik miluješ bohatství a peníze!
Pozoruj dále, jak v sobě mrtví všecku choulostivost. Jak útlé je jeho tělíčko! Jak je mu zima v tak nevlídném a v nevytopeném chlévě! Jak nepohodlně se mu leží na tvrdé slámě! Co nepříjemností musí snášet i za těch dní, kdy prodlévá mimo otcovský dům! A přece není slyšet z jeho rtů jediného zaplakání, z jeho očí nesklouzne jediná slza. Tak umrtvený je tvůj Ježíš a ty tolik bažíš po příjemnostech a rozkoších? Konečně pozoruj jeho ponížení. Kdy a kde přichází Ježíš na svět? V nočním tichu, za úplné tmy a na místě, které téměř nikomu není známé. Kdo mu prokazuje službu? Nemá služebníky; jeho otec a jeho matka mu slouží. Komu se dává poznat? Pouze několika chudým pastýřům. Jak se objevuje před světem? Téměř jako žebrák, jenž nenalézá člověka, který by mu poskytl nocleh. Jaký je to rozdíl: Ježíš je tak pokorný a ty tak žádostivý cti a jejich projevů. Ano, křesťane, přistup sem, sem k Ježíšovým jeslím; zde budeš souzen. Slyš, co ti praví ten chlév, co ti praví ta hrstka slámy. Zajisté slyšíš, že tě odsuzují.
Příklad: Jedna rodina v Neapoli měla ve svém domě tureckého služebníka, rodilého z Biserty v Africe, který se k nim dostal jako zajatec. Byly vánoční svátky roku 1632 a Turek se procházel neapolskými ulicemi. Mnoho osob již dříve se pokoušelo, aby jej dobrotivě obrátily na naši víru, ale všecko jejich usilování bylo marné; Turek si zatvrzele umiňoval, že bude žít a zemře ve své víře. Toho dne se toulal ulicemi sem a tam, všiml si, že mnoho lidí vchází do domu jistého bohatého notáře. Ze zvědavosti tam také vešel a brzy se octnul u překrásných a uměleckých jesliček, které jej opravdu okouzlily. Ve chlévě stála vedle děťátka soška Nejsvětější Panny - Matky Boží, kterou kdysi notáři daroval jistý zbožný řeholník, podotknul při tom, že se skrze tuto sošku jednou stane veliký zázrak.
Jak tedy tento ubohý nevěřící pohlížel, všechen unesen, na jesličky, spatřil, jak Nejsvětější Panna, laskajíc se se synáčkem, dává mu znamení, aby se nebál a přistoupil blíže. Turek padl na kolena a tázal se, co mu poroučí. „Dej se pokřtít,“ odpověděla mu nebeská královna, „protože chceme, abys byl brzy s námi v ráji.“ - Skutečně, uprostřed žasnoucího zástupu, Turek nahlas prohlásil, že poslechne a učiní co mu bylo přikázáno. Dal se hned potom vyučovat našemu svátému náboženství a za nedlouho byl slavně pokřtěn. Minuly čtyři dny po křtu, které nový křesťan strávil v ustavičné radosti a vděčnosti za obdrženou milost, a ten dobrý člověk náhlé zemřel. Nejsvětější Panna jistě uvedla jeho duši k trůnu svého Syna. Ale jestliže byla tak dobrotivá k nevěřícímu, jenž ji ani neprosil o žádnou milost, nemáme tedy od ní s důvěrou očekávat mnohem větší laskavosti my, kteří ji zbožně uctíváme?
Kytička: Horlivě odevzdávej přímluvě Panny Marie ty, kteří jsou ve smrtelném hříchu.
Služba: Pomodli se pět Otčenášů, pět Zdrávasů a pět krát Sláva Otci… ke cti dítěte Ježíše, a pros ho, aby udělil milost obrácení nevěřícím a hříšníkům.
