Slova našich dnů

Úvod: Nechci, nebaví mě to, nemám čas, nesouhlasím, nenávidím, nemám chuť, nemám rád, neodpustím, nevydržím, nemám náladu... To jsou slova našich dnů. Stala se bohužel nejen součástí našeho slovníku, ale především našeho srdce, celé naší bytosti. Zkusme si je teď projít při křížové cestě, zamysleme se nad nimi, právě proto, že je tolikrát řekneme bez rozumu; konfrontujeme je se slovy těch, kteří prožili s Kristem jeho křížovou cestu. A pojďme dál, dejme si za úkol, že tato slova budeme pomalu odstraňovat ze svého slovníku, ze svého podvědomí, a čiňme tak! Budeme přitom ještě šťastnější, otevřenější, radostnější děti Boží. Potom nás bude mít ještě raději Bůh i ostatní lid a zase my naopak budeme mít raději Boha a ostatní lidi.

I. zastavení: Kristus je odsouzen - NESOUHLASÍM

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Nikoho nezabil, nikoho nepodvedl, nikomu neublížil, a přesto je odsouzen. Je to nespravedlivé, chtělo by to tedy obhajobu, protest. Kristus ale mlčí, přijímá. Neříká - nesouhlasím. Jistě zná cenu pokory a ví, že pokora a mlčení jsou v Božím plánu boje proti zlu účinnější než slova nesouhlasu, obhajoby. Neohlíží se na to, co řeknou lidé, zda ho budou považovat za blázna. Kolikrát se hájíme my? Jen se nás někdo dotkne maličkostí, už si nic nenecháme líbit. Hájíme se tehdy, když dotyčný má pravdu, natož když pravdu máme my. Bouříme se, hádáme se, rozčilíme se, cítíme se ukřivděni, jsme uraženi. Odpusť nám, Pane, že neumíme mlčet.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

II. zastavení: Kristus bere na sebe kříž - NECHCI

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Kristus bere kříž. Neříká nechci - ačkoliv ho nenese sám za sebe, ale nese ho za nás. A zatím my - nechceme se zapřít v jídle, v zábavě, v televizi, nechce se nám nést svoje obtíže, svůj kříž, a to už ani neuvažujeme, že bychom měli nést kříž za druhé. Kolikrát denně to slovo letí vesmírem a zraňuje toho, který si nás vyvolil, který nám nabídl své přátelství, dokonce za nás dal svého Syna, který „nechci“ neřekl. Rozmysleme si každé „nechci“, neříkejme je proto, že zpátky už vzít nelze. Odpusť nám, Pane, každé naše „nechci“, kterým jsme odmítli Tvou vůli a poslouchali protivníkův hlas.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

III. zastavení: Kristus padá poprvé - NESTAČÍM NA TO

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Křížová cesta není zaranžovaná podívaná, je reálná, je živá. Kristus musí projít překážkami, mezi které patří i pády. Nereaguje na ně tím, že by byl nervózní, že by měl hysterický záchvat, neříká, že na to nestačí, vstává a pokračuje. A kolik bojů, překážek jsme už vzdali my, někdy na počátku, někdy uprostřed, někdy dokonce i předem. Často jsme si to logicky zdůvodnili, chtěli jsme pochopení od druhých... A zatím jsme měli dost sil se zvednout a jít dál. Chtělo to jen zatnout zuby, poručit si. A proto příště ať platí místo - nestačím na to - chci! Odpusť, Pane, že jsme byli líní, ustrašení, lenošní a že jsme nebojovali.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

IV. zastavení: Kristus potkává svou Matku - NESTOJÍM O TO

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Maria, člověk, který odpověděl na Boží výzvu ano. Neodmítá Boží plán, přijímá, raduje se z něho. Kolikrát svým postojem jsme řekli Bohu: Nestojím o Tvé plány, jsou příliš náročné, budu pro druhé bláznem, budu se muset zapírat a já chci něco užít... Copak není Bůh náš otec a nedává nám jen to nejlepší? Nechávám se oklamat tím, co je povrchní, dočasné, líbivé... a nestojím o dary z rukou Boha. Odpusť nám, Pane, že jsme nestáli o Tvou lásku, přátelství, klid a zaměřili se na hodnoty, které nás uspokojily jen na chvilku.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

V. zastavení: Šimon z Cyrény pomáhá Kristu - NEMÁM ČAS

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Šel kolem Šimon z Cyrény. Třeba pospíchal, možná chtěl, možná ho donutili, ale zastavil se, udělal si čas a šel za Kristem část křížové cesty. Žijeme ve století rychlosti, spěchu a uspěchanosti. Každý den se za něčím honíme, pospícháme, běžíme. Každý z nás také stále říká: Nemám čas... Nemám čas jít pomalu a obdivovat květiny, slunce a ticho. Nemám čas vyslechnout toho, který mi chce svěřit své problémy. Nemáme čas se modlit a na druhé straně se dokážeme hodinu dívat na televizi, poslouchat rádio, pomlouvat bližního, kritizovat nadřízené. Dostali jsme od tvůrce čas jako vzácnou a křehkou veličinu, ale neumíme ho jaksi využívat. Slova „nemám čas“ se stala zaklínadlem, kterým se vytvořily hráze mezi lidmi a přírodou, říkáme to už jen tak běžně, je to tak logické, jasné, je to normální, je to... je, anebo není? Využívat čas podle představ toho, který ví, jak ho nejlépe využívat. Pane, odpusť nám, že maříme čas zbytečnostmi a nevyužíváme ho podle Tvých představ.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

VI. zastavení: Veronika - JE MI TO JEDNO

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Žena - není jí jedno, že tu jde člověk, který trpí, není lhostejná. Mysleme na ženy, na matky, které se zbavují svých dětí. Upírají život těm, kteří se nemohou bránit. Nezajímá je jejich souhlas, je jim to jedno. Kde je u těch žen soucit, kde láska, smysl pro krásu a spravedlnost? Smysl pro oběť - je jim to jedno, je jim to jedno ve jménu pokroku, ve jménu vědy, rozumu... Jestliže je to možné, Pane, přijmi naši oběť jako smír za ty, které zabíjejí své nenarozené děti.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

VII. zastavení: Kristus padá podruhé - NEMÁM NÁLADU

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Další překážka. My bychom řekli: Už zase? Už nemám náladu. Ale říkáme to tak často, tak často jsme netrpěliví. Neříká to však Kristus. Ví, že musí usmířit mnoho hříchů, plní vůli svého Otce, aniž by se ptal: Jak to bude ještě dlouho trvat? A proč také nejde někdo jiný?... Neřídí se svými pocity, svou náladou, nevnucuje Bohu své názory. Ale my se mnohdy řídíme svou náladou. Odpusť nám, Pane, že jsme se řídili svou náladou, že jsme chtěli prosazovat svou vůli, a ne prožívat slova modlitby Otče náš - buď vůle Tvá...

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

VIII. zastavení: Kristus potkává ženy - NEPOMOHU

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Kolikrát říkáme: To nemá cenu, tím nikomu nepomohu... Atak se nezajímáme, protože bychom tím nikomu nepomohli... A zatím každý sebezápor, každá oběť, každá modlitba se skrze Boha promění v nějakou milost, i když my to nevidíme. Jsme součástí těla Kristova, které stále trpí, je pronásledováno, bičováno, posmíváno, a tak prožíváme jeho bolesti - jako prožívaly Kristovu bolest ženy, které ho potkaly. Pane, odpusť, že jsme se nezajímali o život církve, celé církve, celého těla Kristova a nepomáhali svojí obětí, sebezáporem, modlitbou...

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

IX. zastavení: Kristus padá potřetí - NEVYDRŽÍM

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Bolest, únava se stupňují. Další pád. My v životě upadneme vícekrát, jsme vyčerpáni. Jsou někdy situace, kdy na nás doléhá utrpení ze všech stran. Dlouho, když nás opustí přátelé, jsme sami... a tak řekneme: Už to nevydržím. A hroutíme se. Není přece ale možno, aby nás opustil ten, který si nás vyvolil, nebo aby nám dal větší kříž, než můžeme unést. Ten, který nedolomí nalomenou třtinu. Není možné, aby se spletl génius vesmíru a předimenzoval naše schopnosti. Odpusť nám, Pane, že jsme malomyslní.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

X. zastavení: Kristus zbaven šatu - NENÁVIDÍM

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Nestačilo bičování, plivání, nadávky. Nenávist jde dál. Berou Kristu i šaty. Oni nenávidí - on miluje. Je to protiklad, který byl nutný pro spásu nás všech. I v našem srdci je někdy nenávist. Nenávidíme věci, lidi... Místo lásky a odpuštění - nenávidíme. A to, co bychom měli nenávidět - to je hřích v jakékoliv podobě, to mnohdy přijímáme. Pane, odpusť nám, kde je místo lásky nenávist a kde v případě hříchu není nenávist, ale souhlas.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

XI. zastavení: Kristus přibit na křiž - NEMÁM RÁD

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Mohli jsme dostat větší důkaz lásky Krista k nám? Je za nás ukřižován. Má nás rád, i když jsme ho kolikrát zapřeli, zradili a opustili. A co všechno a koho my nemáme rádi? Nemáme rádi to a to jídlo, nadáváme na počasí, nemáme rádi toho a toho člověka. Dostali jsme příkaz lásky. Miluj svého Boha a bližního. Jak tento příkaz plníme? Odpusť, Pane, naši nelásku vůči Tobě a vůči bližním.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

XII. zastavení: Kristus umírá - NEODPUSTÍM

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Kristus umírá. Dívá se dolů na ty, kteří ho odsoudili. Nespílá jim, neříká, že jim neodpustí. Ať slunce nezapadá nad vaším hněvem. Jak je to s námi? Jak si odpouštíme vzájemně jako bratři, jako přátelé? Neodmítli jsme někdy ruku nabídnutou ke smíru? Nečekali jsme někdy, až první přijde ten druhý, protože co bych já se pokořoval, já jsem nezačal... Odpouštějme si navzájem, protože totéž chceme my po ostatních a po Bohu. Ve hněvu není lásky. Z hněvu se raduje jen ďábel a Bůh má zármutek. Odpusť, Pane, že jsme si nedokázali odpouštět.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

XIII. zastavení: Kristus na klíně své Matky - NE

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Velká Matka, velká žena. Maria je velká tím, že řekla Bohu své ano. Neřekla - ne. Dokázala svou poslušností umlčet otázky a nedůvěru. Bůh je trpělivý, my ne. Bůh odpustí - my zase ne. Napravme naše skutky. Právě ony křičí celému světu ne! Pane, odpusť nám, že jsme odmítli Tvůj scénář a roli nám určenou.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.

XIV. zastavení: Kristus uložen do hrobu

– Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
– neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Kristus svoji křížovou cestou došel až do konce. Neříkal na ní slova: nechci, nesouhlasím, nevydržím, nemám čas, neodpustím, nenávidím, nemám náladu... Není to i pro nás návod, jak zvládat svou křížovou cestu, jak žít? Zkusme ochudit svůj život o tato slova, aby se stal bohatším.

– Smiluj se nad námi, Ježíši.
– smiluj se nad námi.