Ježíš je odsouzen. Ne za krádež, ne za vraždu. Nevinně. Neobhajovali ho výřeční advokáti, ale co víc- neobhajoval se ani on sám. Divné, že? Když obviňuje někdo nás, hned se bráníme. A jak horlivě! Odpusť nám, Pane, když někoho odsuzujume a nauč nás, pokud jde o věci osobní, abychom dokázali mlčet.
2. zastavení: Ježíš na sebe bere těžký kříž.
Ježíš přijímá kříž a nenadává, nestěžuje si. Úžasný důkaz toho, že je možné nést kříž mlčky. Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme přijmout každý kříž, který nám nabízíš. Ať pochopíme, že právě bolest může být projevem lásky.
3. zastavení: Ježíš poprvé padá pod křížem.
Kristus upadl. A zase se zvedl a šel dál. Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme uskutečňovat slova: Chci a proto mohu.
4. zastavení: Ježíš potkává svou matku.
Maria se setkává se synem. Nebyl čas na nějaká slova, stačil jistě pohled z očí do očí. Lidé, kteří se mají hodně rádi, si toho moc říkat nemusejí. Odpusť nám, Pane, že často moc diskutujeme, místo abychom víc milovali.
5. zastavení: Šimon z Cyreny pomáhá Ježíši nésti kříž.
"Neste břemena jeden druhého, abyste naplnili zákon Kristův." Je to jasné. Ale člověku se nechce, váhá, přešlapuje, počítá, co by musel dát a co by dostal. Co bychom dělali na místě Šimona z Cyreny? Nesli bychom ochotněji Kristův kříž, když kříž svých bližních se nám nést nechce? Asi těžko. Odpusť nám, Pane, že často moc diskutujeme, místo abychom víc milovali.
6. zastavení: Veronika podává Ježíšovi roušku.
Podaná rouška. Měl tento projev Veroničina soucitu vůbec význam v průběhu křížové cesty? Jistě měl. Byl to jasný a prostý důkaz víry. Odpusť nám, Pane, náš strach přihlásit se rozhodně k Tobě. Dej nám sílu, ať svým životem říkáme: Jsem tady, věřím, jsem ochotný dokázat Ti svoji lásku.
7. zastavení: Ježíš padá podruhé pod křížem.
Král padá do špíny opovržení a nenávisti. Lidská neláska ho opět srazila k zemi. My klesáme také. Následkem své nedůstojnosti, lenosti. Odpusť nám, Pane, naše pád a pomoz nám vstát.
8. zastavení: Ježíš potkává plačící ženy.
Všichni lidé na celém světě ať jsou mladí nebo staří, bohatí nebo chudí, pláčou. Pláčou z radosti, ze vzteku, ze žalu. Dej, Pane, ať se nestydíme za soucit a dej, ať na druhé straně nejsme příliš citliví. Prosíme Tě o dar rozvahy, rozumu a odvahy.
9. zastavení: Ježíš padá potřetí pod křížem.
Král chudých padá znovu. Je člověkem opravdu do detailu, není ušetřený ani tělesné slabosti. Pane, dej ať věříme, že jen málo vítězství je získáno silou, ale většina naopak takovými zbraněmi, jako je sebezápor, pokora, obětované utrpení.
10. zastavení: Ježíši berou šaty.
Chudému z nejchudších vzali i šaty. Svět dal na svoji misku vah mnoho: ponížení, rány důtkami, kříž. Ale Kristova miska vah klesla níž. Vždyť závažím je zde láska. Pane, pomoz nám být chudými, ať nelpíme na majetku, slávě, úspěchu.
11. zastavení: Ježíše přibíjejí na kříž.
Naučili jsme se slovo "bolest" skloňovat ve všech pádech. Naše úmrtní oznámení začínají slovy: S bolestí v srdci oznamujeme všem… Co bolelo Krista víc při přibíjení na kříž? Rozbité tělo nebo rozdrcené srdce? Pane, dej, ať jsme ochotni dát všechno svoje utrpení za vítězství Církve.
12. zastavení: Ježíš na kříži umírá.
Smrt. Konec nebo začátek? Pro křesťana konec na zemi, ale začátek setkání s Otcem. Pane, prosíme o síly v hodině smrti. Ať místo strachu nastoupí radost z těšení se na setkání s Tebou.
13. zastavení: Ježíš je položen do klína své Matky.
Ježíš je položen do klína své Matky. Do téhož klína, na kterém ho chovala, když by malý. Prosíme Tě o to, Pane, abychom mohli jednou umírat uprostřed svých bližních.
14. zastavení: Ježíš je uložen do hrobu.
Dav mu volal: „Hosana“, potom: „Ukřižuj!“ Pár nejbližších ho nyní pohřbívá. Bez obřadu, tajně. I to je smutná předehra, skládající se z bolestí a útrap, předehra k velkolepému vítězství. Dej, Pane, ať zde na zemi překonáme všechny překážky a jednou se s Tebou setkáme.