Český překlad: Anežka Hamplová | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
05.04.2013
Tři novozákonní rodiny, které žily velikonoční zázrak
Učinit to obyčejné neobyčejným
Každý má svoje sny, cíle a priority. Ale poselství Veliké noci říká, že ten největší cíl, který můžeme mít, je žít v síle Ducha svatého a být svědky evangelia nejprve v naší rodině a potom i pro jiné - až „na konec“ země (Sk 1, 8). Podívejme se na tři obyčejné rodiny v Novém zákoně, které přijaly poselství vzkříšení. Když je naplnil Duch, jejich život se změnil.
Skutky apoštolů 10: vojákův sen se uskutečnil
Kornélius, velitel římské armády, působil v přístavním městě Césareja. On i jeho rodina byli zbožní a báli se Boha. Přesto, že byli pohané, přijali židovský zákon. Pravidelně se spolu modlili a dávali peníze chudým. Kornélius přistupoval ke svým podřízeným vojákům s úctou a mnozí si ho vážili. Ačkoli se zdálo, že Kornéliova rodina je vzorná, Bůh jim chtěl dát víc.
I když Kornélia v Césareje a Petra v Joppě oddělovalo 50 km pobřeží a vůbec se neznali, vnímali, že je Bůh volá, aby se setkali. Petr se tedy vydal na dvoudenní cestu a Kornélius svolal tolik členů rodiny a přátel, kolik mohl. Když Petr přišel a začal mluvit o Ježíšovi, dříve, než mohl vyzvat lidi, aby přijali jeho poselství, Duch svatý na ně sestoupil a obrátili se. Jaké to překvapení od Ducha! Jaký to dar od Boha!
Skutky apoštolů 12: jiná Marie
Marie je nejoblíbenější jméno v Novém zákoně. Kromě přeblahoslavené Panny Marie je zde i Martina sestra, Marie Magdaléna, matka Jakuba a Josefa a manželka Kleofáše. A je zde i jiná Marie, matka Jana Marka, který je podle tradice autorem Markova evangelia. Tato Marie byla i tetou apoštola Barnabáše. Marie byla pravděpodobně vdova a asi bohatá. V rané církvi byla vlivnou členkou. Vlastnila dům v Jeruzalémě a často ho otvírala k eucharistickému slavení a společnému stolování. Její dům se asi stal prvním centrem jeruzalémské církve.
Příběh o Petrově zázračném útěku z vězení naznačuje, jak byla Marie odvážná. Křesťané byli pronásledováni. Jakuba sťali a Petr byl ve vězení. Anděl ho však v noci před soudným procesem osvobodil. Petr potom odešel do Mariina domu, kde se shromáždili mnozí věřící a modlili se za něho. Marie i přes nebezpečenství chtěla, aby církev byla pospolu. Riskovala svoje postavení ve společnosti, svou dobrou pověst, bohatství i život, a to vše pro Pána a jeho lidi. Mariin syn Jan Marek byl velký evangelista. Určitě sehrávala významnou úlohu při jeho osobním i duchovním vývinu. Nepochybně ho povzbudila, i přes jeho mladý věk, aby se přidal k Pavlovi na jeho první misijní cestě. Určitě stála při něm, kdy nečekaně uprostřed cesty opustil Pavla a Barnabáše (Sk 13, 13).
Skutky apoštolů 18: Priscilla a Akvila
Když Pavel působil v Korintu, setkal se s manželi Priscillou a Akvilem. I oni vyráběli stany jako on. Tito tři vytvořili obchodní společenství. Přestože není jasné, zda Priscilla a Akvila byli křesťany už před setkáním s Pavlem, je pravděpodobné, že Pavlovo svědectví na ně udělalo velký dojem a sjednotilo je. O pár roků později se Priscilla i Akvila přidali k Pavlovi na misijní cestě. Když Pavel strávil určitý čas spolu s nimi v Efesu, šel dál, ale Priscilla a Akvila zůstali ve městě, aby pomohli vést nové církevní společenství.
Když tam Priscilla a Akvila byli, slyšeli vzdělaného a výřečného muže jménem Apollos mluvit o Ježíšovi. Skutky apoštolské říkají, že ačkoli Apollos o Ježíšovi a jeho učení věděl mnoho, jeho poznání bylo omezené. Například: znal pouze Janův křest a nevěděl o Ježíšově slibu, že bude své následovníky křtít Duchem svatým. Priscilla a Akvila pozvali Apolla, aby se s nimi setkal. Přestože Priscilla a Akvila nebyli asi tak vzdělaní jako Apollos, věděli více „o Pánově cestě“, o síle vzkříšení a vylití Ducha svatého o Letnicích, což už bylo mimo Apollova omezeného poznání. Tito dva řemeslníci doplnili chybějící složku do Apollovy služby a společně požehnávali a formovali církevní společenství v Efesu.
Obyčejní lidé, neobyčejné tužby
Když chtějí manželé přivést Ježíše do své rodiny, budou se dít dobré věci. Nikdo z nás by si neměl myslet, že to nedokáže. Postavy, o kterých jsme hovořili, byli obyčejní lidé, kteří se snažili přivést Boha do své rodiny. Kornélius nevěděl, že Ježíš svým vzkříšením může dát jeho rodině sílu žít svatým životem. Učil svoje děti modlit se a vedl svou rodinu při židovských modlitbách v synagoze. Učil je o hodnotě podporování nuzných a o tom, aby měli úctu vůči jiným lidem. Chtěl co nejlépe budovat rodinu, která se líbí Bohu, a Bůh jeho úsilí požehnal. Požehnal je za to, co věděli, a použil Petra, aby je přivedl k mnohem plnější víře.
A podobně i my musíme věřit, že Bůh požehná našemu úsilí. Chce podobně požehnat naše modlitby a dary pro chudé, jak to učinil v Kornéliově případě. Chce v naší rodině konat zázraky Ducha. Ježíš nám slibuje: „Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít“ (Mk 11, 24). Podobně jako v případě Markovy matky Marie Bůh žádá rodiny, aby byly pohostinné, velkodušné a odvážné - zejména v dnešním světě. Marie byla odhodlaná učinit ze svého domu příbytek pro Boží lid. Byla odhodlaná učit svého syna, aby poznal Ježíše, miloval ho a sloužil mu nadevšechno. Z Mariina dvojitého přístupu k životu se můžeme hodně naučit: v církvi se velmi angažovala a toužila v Kristu formovat svého syna. Je to možné; je to prospěšné našim dětem; je to nevyhnutelnost v dnešním světě. Marie je zvláštní vzor pro svobodné matky, které milují Pána a církev. I ona musela vychovávat křesťanské děti v nekřesťanském světě.
Pavel v Listě Římanům nazval Priscillu a Akvila „moji spolupracovníci v díle Krista Ježíše, kteří pro mne nasadili život.“ (16, 3 - 4). Představte si, že by nezůstali v Efesu. Kde by byla tato církev? Představte si, že by nepozvali Apolla a neučili ho o vzkříšení. Kde by byl Apollos? Dnes jsou mnohá manželství rozdělená, a Priscilla i Akvila nám ukazují, co znamená milovat a sloužit Ježíšovi jako manželé. Obětovali se pro církev. Byli připravení jít tam, kam je Duch bude vést - a to vše proto, aby evangelizovali lidi a budovali církev. Ježíš stále hledá manžele, kteří ho dají na první místo a budou upřednostňovat jeho zájmy před svými.
Velikonoční rodiny pro Krista
Veliká noc říká, že jsme vzkříšení s Ježíšem. Čím více víme, že síla vzkříšení je síla podobat se Ježíšovi, tím víc budeme Pána o tuto milost prosit. Ve svém základě dává Veliká noc do našeho srdce nebeskou tužbu vést svatý život, který se líbí Bohu. Lukáš nám říká, co činí velikonoční lidé. Napsal: „Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš“ (Sk 5, 42). Možná můžeme z Veliké noci udělat východiskový bod, který nám pomůže, abychom se jako rodina jednou do týdne společně modlili růženec anebo si před večeří četli z Písma svatého. Možná můžeme udělat nové kroky a praktikovat pohostinnost s našimi přáteli anebo pomáhat lidem v nouzi.
Není těžké jít ke zpovědi či pomáhat našim dětem, aby se učily o Ježíšovi. Vyžaduje to pouze trochu odvahy a tvořivosti. Chcete, aby Veliká noc byla středobodem vaší rodiny? Chcete pěstovat velikonoční prostředí ve své rodině? Chcete, aby vaše děti milovaly Ježíše, vážily si chudých a sloužily církvi? Potom učiňte jednu nebo dvě změny, které nejlépe pomohou vaší rodině lépe poznat Ježíše. Stačí, když se budete více modlit za svou rodinu a ostatní vložíte do Pánových rukou. I my to můžeme udělat, jak to udělali první učedníci. Vždyť máme téhož Ducha svatého, jakého měli oni!
Učinit to obyčejné neobyčejným
Každý má svoje sny, cíle a priority. Ale poselství Veliké noci říká, že ten největší cíl, který můžeme mít, je žít v síle Ducha svatého a být svědky evangelia nejprve v naší rodině a potom i pro jiné - až „na konec“ země (Sk 1, 8). Podívejme se na tři obyčejné rodiny v Novém zákoně, které přijaly poselství vzkříšení. Když je naplnil Duch, jejich život se změnil.
Skutky apoštolů 10: vojákův sen se uskutečnil
Kornélius, velitel římské armády, působil v přístavním městě Césareja. On i jeho rodina byli zbožní a báli se Boha. Přesto, že byli pohané, přijali židovský zákon. Pravidelně se spolu modlili a dávali peníze chudým. Kornélius přistupoval ke svým podřízeným vojákům s úctou a mnozí si ho vážili. Ačkoli se zdálo, že Kornéliova rodina je vzorná, Bůh jim chtěl dát víc.
I když Kornélia v Césareje a Petra v Joppě oddělovalo 50 km pobřeží a vůbec se neznali, vnímali, že je Bůh volá, aby se setkali. Petr se tedy vydal na dvoudenní cestu a Kornélius svolal tolik členů rodiny a přátel, kolik mohl. Když Petr přišel a začal mluvit o Ježíšovi, dříve, než mohl vyzvat lidi, aby přijali jeho poselství, Duch svatý na ně sestoupil a obrátili se. Jaké to překvapení od Ducha! Jaký to dar od Boha!
Skutky apoštolů 12: jiná Marie
Marie je nejoblíbenější jméno v Novém zákoně. Kromě přeblahoslavené Panny Marie je zde i Martina sestra, Marie Magdaléna, matka Jakuba a Josefa a manželka Kleofáše. A je zde i jiná Marie, matka Jana Marka, který je podle tradice autorem Markova evangelia. Tato Marie byla i tetou apoštola Barnabáše. Marie byla pravděpodobně vdova a asi bohatá. V rané církvi byla vlivnou členkou. Vlastnila dům v Jeruzalémě a často ho otvírala k eucharistickému slavení a společnému stolování. Její dům se asi stal prvním centrem jeruzalémské církve.
Příběh o Petrově zázračném útěku z vězení naznačuje, jak byla Marie odvážná. Křesťané byli pronásledováni. Jakuba sťali a Petr byl ve vězení. Anděl ho však v noci před soudným procesem osvobodil. Petr potom odešel do Mariina domu, kde se shromáždili mnozí věřící a modlili se za něho. Marie i přes nebezpečenství chtěla, aby církev byla pospolu. Riskovala svoje postavení ve společnosti, svou dobrou pověst, bohatství i život, a to vše pro Pána a jeho lidi. Mariin syn Jan Marek byl velký evangelista. Určitě sehrávala významnou úlohu při jeho osobním i duchovním vývinu. Nepochybně ho povzbudila, i přes jeho mladý věk, aby se přidal k Pavlovi na jeho první misijní cestě. Určitě stála při něm, kdy nečekaně uprostřed cesty opustil Pavla a Barnabáše (Sk 13, 13).
Skutky apoštolů 18: Priscilla a Akvila
Když Pavel působil v Korintu, setkal se s manželi Priscillou a Akvilem. I oni vyráběli stany jako on. Tito tři vytvořili obchodní společenství. Přestože není jasné, zda Priscilla a Akvila byli křesťany už před setkáním s Pavlem, je pravděpodobné, že Pavlovo svědectví na ně udělalo velký dojem a sjednotilo je. O pár roků později se Priscilla i Akvila přidali k Pavlovi na misijní cestě. Když Pavel strávil určitý čas spolu s nimi v Efesu, šel dál, ale Priscilla a Akvila zůstali ve městě, aby pomohli vést nové církevní společenství.
Když tam Priscilla a Akvila byli, slyšeli vzdělaného a výřečného muže jménem Apollos mluvit o Ježíšovi. Skutky apoštolské říkají, že ačkoli Apollos o Ježíšovi a jeho učení věděl mnoho, jeho poznání bylo omezené. Například: znal pouze Janův křest a nevěděl o Ježíšově slibu, že bude své následovníky křtít Duchem svatým. Priscilla a Akvila pozvali Apolla, aby se s nimi setkal. Přestože Priscilla a Akvila nebyli asi tak vzdělaní jako Apollos, věděli více „o Pánově cestě“, o síle vzkříšení a vylití Ducha svatého o Letnicích, což už bylo mimo Apollova omezeného poznání. Tito dva řemeslníci doplnili chybějící složku do Apollovy služby a společně požehnávali a formovali církevní společenství v Efesu.
Obyčejní lidé, neobyčejné tužby
Když chtějí manželé přivést Ježíše do své rodiny, budou se dít dobré věci. Nikdo z nás by si neměl myslet, že to nedokáže. Postavy, o kterých jsme hovořili, byli obyčejní lidé, kteří se snažili přivést Boha do své rodiny. Kornélius nevěděl, že Ježíš svým vzkříšením může dát jeho rodině sílu žít svatým životem. Učil svoje děti modlit se a vedl svou rodinu při židovských modlitbách v synagoze. Učil je o hodnotě podporování nuzných a o tom, aby měli úctu vůči jiným lidem. Chtěl co nejlépe budovat rodinu, která se líbí Bohu, a Bůh jeho úsilí požehnal. Požehnal je za to, co věděli, a použil Petra, aby je přivedl k mnohem plnější víře.
A podobně i my musíme věřit, že Bůh požehná našemu úsilí. Chce podobně požehnat naše modlitby a dary pro chudé, jak to učinil v Kornéliově případě. Chce v naší rodině konat zázraky Ducha. Ježíš nám slibuje: „Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít“ (Mk 11, 24). Podobně jako v případě Markovy matky Marie Bůh žádá rodiny, aby byly pohostinné, velkodušné a odvážné - zejména v dnešním světě. Marie byla odhodlaná učinit ze svého domu příbytek pro Boží lid. Byla odhodlaná učit svého syna, aby poznal Ježíše, miloval ho a sloužil mu nadevšechno. Z Mariina dvojitého přístupu k životu se můžeme hodně naučit: v církvi se velmi angažovala a toužila v Kristu formovat svého syna. Je to možné; je to prospěšné našim dětem; je to nevyhnutelnost v dnešním světě. Marie je zvláštní vzor pro svobodné matky, které milují Pána a církev. I ona musela vychovávat křesťanské děti v nekřesťanském světě.
Pavel v Listě Římanům nazval Priscillu a Akvila „moji spolupracovníci v díle Krista Ježíše, kteří pro mne nasadili život.“ (16, 3 - 4). Představte si, že by nezůstali v Efesu. Kde by byla tato církev? Představte si, že by nepozvali Apolla a neučili ho o vzkříšení. Kde by byl Apollos? Dnes jsou mnohá manželství rozdělená, a Priscilla i Akvila nám ukazují, co znamená milovat a sloužit Ježíšovi jako manželé. Obětovali se pro církev. Byli připravení jít tam, kam je Duch bude vést - a to vše proto, aby evangelizovali lidi a budovali církev. Ježíš stále hledá manžele, kteří ho dají na první místo a budou upřednostňovat jeho zájmy před svými.
Velikonoční rodiny pro Krista
Veliká noc říká, že jsme vzkříšení s Ježíšem. Čím více víme, že síla vzkříšení je síla podobat se Ježíšovi, tím víc budeme Pána o tuto milost prosit. Ve svém základě dává Veliká noc do našeho srdce nebeskou tužbu vést svatý život, který se líbí Bohu. Lukáš nám říká, co činí velikonoční lidé. Napsal: „Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš“ (Sk 5, 42). Možná můžeme z Veliké noci udělat východiskový bod, který nám pomůže, abychom se jako rodina jednou do týdne společně modlili růženec anebo si před večeří četli z Písma svatého. Možná můžeme udělat nové kroky a praktikovat pohostinnost s našimi přáteli anebo pomáhat lidem v nouzi.
Není těžké jít ke zpovědi či pomáhat našim dětem, aby se učily o Ježíšovi. Vyžaduje to pouze trochu odvahy a tvořivosti. Chcete, aby Veliká noc byla středobodem vaší rodiny? Chcete pěstovat velikonoční prostředí ve své rodině? Chcete, aby vaše děti milovaly Ježíše, vážily si chudých a sloužily církvi? Potom učiňte jednu nebo dvě změny, které nejlépe pomohou vaší rodině lépe poznat Ježíše. Stačí, když se budete více modlit za svou rodinu a ostatní vložíte do Pánových rukou. I my to můžeme udělat, jak to udělali první učedníci. Vždyť máme téhož Ducha svatého, jakého měli oni!
