Autor: Sr. Theresa Aletheia Noble, FSP
Zdroj: © Dvojtýždenník Slovo +, ročník 2, číslo 4/2018, s. 5 » slovoplus.sk
Český překlad: Anežka Hamplová | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
23.02.2018
Těžkosti v postním období? Nic neobyčejného! Ďábel útočí nejvíc
Ježíš byl pokoušený na poušti. A půst je časem pouště. Podle Katechismu katolické církve (540) se Církev „každý rok připojuje k tajemství Ježíše na poušti čtyřicetidenní postní dobou“.
Je tedy logické, že i my můžeme v tomto čase cítit silnější pokušení. Ale Bůh nedovolí nic, co by neuměl použít k dobru. Dokonce i pokušení a ďáblovy útoky dokáže využít k našemu obrácení, přeměně a svatosti. Hospodin na to satanovi odvětil: „Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj!“ (Jób 1, 12). Nevím jak vy, ale já se během postního období cítím jako Jób. Připadá mi to, jakoby Bůh pustil ďábla trochu více z řetězu a v mém duchovním životě dochází k chaosu. Zatím jsem tyto útoky rozpoznala a pomohly mi následující reakce. Už jste zažili v tomto postním období některé z těchto pokušení?
Pokušení rozptýlení
Čistota srdce je chtít jen jedno. (Søren Kierkegaard).
Půst se může velmi brzy svrhnout v to, že budeme dělat příliš mnoho věcí anebo vůbec nic. Ďábel chce, abychom se buď topili ve svých skutcích pokání, anebo se hned nechali znechutit a vzdali to. Půst má být o Bohu, a ne o našich aktivitách, ať by byly myšlené jakkoliv dobře. Je lepší poprosit Boha, aby nám pomohl soustředit se v této době na jednu klíčovou věc, a potom, ačkoli i padáme, vyprošovat si milost vytrvalosti.
Pokušení soudit
To pýcha změnila anděly v ďábly; pokora přetváří člověka v anděla. (svatý Augustin).
Jestliže máme přirozenou schopnost lépe se ovládat anebo máme silnější vůli, existuje pokušení strávit čas tím, že budeme sami sebe uznaně „poplácávat“ a porovnávat se s druhými ve svůj prospěch. Přesně to ďábel chce. Chce, abychom si mysleli, že jsme lepší než druzí, a rostli v pýše, z níž se máme právě v postním období kát. Pokud máme tuto tendenci anebo ji v tomto postním období zažíváme, je nejlepším protilékem vybrat si takové pokání, které je absolutně nemožné dokonale splnit a které vyzkouší naši náchylnost k pýše. To nám pomůže uvědomit si, že půst není o tom, abychom byli dokonalými soudci. Je o tom, že si uvědomíme, že i s přirozenými danostmi, které nám Bůh dal, jsme stále hříšní a velice potřebujeme milost.
Pokušení vylepšovat sebe
Půst se může velice rychle zaměřit pouze na chudnutí anebo na ukončení nějakého zlozvyku, který se pro nás stal nepříjemným vrcholem, namísto „přirůstání“ k Bohu. A ďábel by byl velmi rád, pokud by se půst soustředil jen na nás samotné. Ale tento čas o tom není. Jak se v jednom vynikajícím příspěvku na toto téma vyjádřil otec Anthony Gerber, půst je „o hrozném neúspěchu – když třetí týden zvládáme těžkosti a volíme si hřeby a trny lásky... a potom Ježíše zradíme pro pár stříbrných, pro pohodlí, sobeckou, egoistickou lásku k sobě. A v té chvíli padneš na kolena a zvedneš ruce k nebi a povíš: Pane, toto sám nezvládnu! Pane, pomoz mi! Je pro mě tak těžké milovat!“ Obyčejně dokážeme milovat sebe a v lásce k druhým padáme. Proto si máme volit takové pokání, které nám pomůže růst v nesobecké lásce.
Pokušení rozdělení
Odkud pocházejí rozdělení? Od ďábla! Ďábel je jejich zdrojem. Prosím, utíkejte před bojem uvnitř!(papež František).
Rozdělení je jedním z ďáblových nejoblíbenějších nástrojů. Strašně rád se staví mezi křesťany a zapříčiňuje rivalitu, zmatky, žárlivost, hněv a paranoiu. Chce, abychom při pohledu jiné křesťany viděli nepřátele, ve skutečnosti je jediným nepřítelem mezi námi on (a my, jestliže mu dovolíme jeho manévry). Takže ďábel se, samozřejmě, bude během postního období snažit vyvolávat rozpory mezi křesťany u nich doma, ve farnostech a dokonce i na internetu. Jestliže si čtete on line materiál z vícerých zdrojů, je dobré ptát se (a nejen v postě): „Pomáhá mi tento materiál více milovat moje křesťanské spolubratry, anebo vede k rozdělení?“ Nedávno zesnulý soudce Nejvyššího soudu (USA; 13. 2. 2016 ) Antonin Scalia, který byl zároveň věřícím katolíkem, jednou poznamenal: „Útočím na myšlenky, ne na lidi.“ Je to známka charakteru, ale zároveň stále méně častá v dnešní společnosti. Pokud se to, co čtete anebo píšete na síti, soustřeďuje na útok na lidi a ne na úsilí o jednotu v křesťanské lásce, může to být ďáblovým nástrojem. Ten se snaží zabránit vám (a ostatním) růst v duchovním životě.
Pokušení znechucení
Pokušení znechucení a nepokoj jsou nabídkou nepřítele. (svatý páter Pio).
Ďáblovi se nic nelíbí víc, než když jsme nešťastní jako on. A ví, že necháme-li se znechutit, bude méně pravděpodobné, že budeme spolupracovat s Boží milostí. Takže během postního období nás může pokoušet, abychom měli chuť vzdát to s celou kajícností příslušející této době. Může nám navodit pocit, že ustavičně selháváme a jednoduše na to nemáme. Ale víte, nikdo není „machr“ na půst. Jestli se vám zdá, že vy jste, asi jste si nevybrali správné pokání. Takže, když chceme hodit flintu do žita, je to příležitost poděkovat Bohu hlasitými výkřiky radosti, že nás zachránil od průměrnosti a hříchu. Nedává smysl nechat se odradit, pokud opravdu věříme v odkaz evangelia. Dokonce i v postě, ačkoli víme, že Ježíš zemřel, ale on i vstal z mrtvých a máme k dispozici radost a milost, abychom byli proměnění. Právě teď! Bohu díky za to!
Ježíš byl pokoušený na poušti. A půst je časem pouště. Podle Katechismu katolické církve (540) se Církev „každý rok připojuje k tajemství Ježíše na poušti čtyřicetidenní postní dobou“.
Je tedy logické, že i my můžeme v tomto čase cítit silnější pokušení. Ale Bůh nedovolí nic, co by neuměl použít k dobru. Dokonce i pokušení a ďáblovy útoky dokáže využít k našemu obrácení, přeměně a svatosti. Hospodin na to satanovi odvětil: „Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj!“ (Jób 1, 12). Nevím jak vy, ale já se během postního období cítím jako Jób. Připadá mi to, jakoby Bůh pustil ďábla trochu více z řetězu a v mém duchovním životě dochází k chaosu. Zatím jsem tyto útoky rozpoznala a pomohly mi následující reakce. Už jste zažili v tomto postním období některé z těchto pokušení?
Pokušení rozptýlení
Čistota srdce je chtít jen jedno. (Søren Kierkegaard).
Půst se může velmi brzy svrhnout v to, že budeme dělat příliš mnoho věcí anebo vůbec nic. Ďábel chce, abychom se buď topili ve svých skutcích pokání, anebo se hned nechali znechutit a vzdali to. Půst má být o Bohu, a ne o našich aktivitách, ať by byly myšlené jakkoliv dobře. Je lepší poprosit Boha, aby nám pomohl soustředit se v této době na jednu klíčovou věc, a potom, ačkoli i padáme, vyprošovat si milost vytrvalosti.
Pokušení soudit
To pýcha změnila anděly v ďábly; pokora přetváří člověka v anděla. (svatý Augustin).
Jestliže máme přirozenou schopnost lépe se ovládat anebo máme silnější vůli, existuje pokušení strávit čas tím, že budeme sami sebe uznaně „poplácávat“ a porovnávat se s druhými ve svůj prospěch. Přesně to ďábel chce. Chce, abychom si mysleli, že jsme lepší než druzí, a rostli v pýše, z níž se máme právě v postním období kát. Pokud máme tuto tendenci anebo ji v tomto postním období zažíváme, je nejlepším protilékem vybrat si takové pokání, které je absolutně nemožné dokonale splnit a které vyzkouší naši náchylnost k pýše. To nám pomůže uvědomit si, že půst není o tom, abychom byli dokonalými soudci. Je o tom, že si uvědomíme, že i s přirozenými danostmi, které nám Bůh dal, jsme stále hříšní a velice potřebujeme milost.
Pokušení vylepšovat sebe
Půst se může velice rychle zaměřit pouze na chudnutí anebo na ukončení nějakého zlozvyku, který se pro nás stal nepříjemným vrcholem, namísto „přirůstání“ k Bohu. A ďábel by byl velmi rád, pokud by se půst soustředil jen na nás samotné. Ale tento čas o tom není. Jak se v jednom vynikajícím příspěvku na toto téma vyjádřil otec Anthony Gerber, půst je „o hrozném neúspěchu – když třetí týden zvládáme těžkosti a volíme si hřeby a trny lásky... a potom Ježíše zradíme pro pár stříbrných, pro pohodlí, sobeckou, egoistickou lásku k sobě. A v té chvíli padneš na kolena a zvedneš ruce k nebi a povíš: Pane, toto sám nezvládnu! Pane, pomoz mi! Je pro mě tak těžké milovat!“ Obyčejně dokážeme milovat sebe a v lásce k druhým padáme. Proto si máme volit takové pokání, které nám pomůže růst v nesobecké lásce.
Pokušení rozdělení
Odkud pocházejí rozdělení? Od ďábla! Ďábel je jejich zdrojem. Prosím, utíkejte před bojem uvnitř!(papež František).
Rozdělení je jedním z ďáblových nejoblíbenějších nástrojů. Strašně rád se staví mezi křesťany a zapříčiňuje rivalitu, zmatky, žárlivost, hněv a paranoiu. Chce, abychom při pohledu jiné křesťany viděli nepřátele, ve skutečnosti je jediným nepřítelem mezi námi on (a my, jestliže mu dovolíme jeho manévry). Takže ďábel se, samozřejmě, bude během postního období snažit vyvolávat rozpory mezi křesťany u nich doma, ve farnostech a dokonce i na internetu. Jestliže si čtete on line materiál z vícerých zdrojů, je dobré ptát se (a nejen v postě): „Pomáhá mi tento materiál více milovat moje křesťanské spolubratry, anebo vede k rozdělení?“ Nedávno zesnulý soudce Nejvyššího soudu (USA; 13. 2. 2016 ) Antonin Scalia, který byl zároveň věřícím katolíkem, jednou poznamenal: „Útočím na myšlenky, ne na lidi.“ Je to známka charakteru, ale zároveň stále méně častá v dnešní společnosti. Pokud se to, co čtete anebo píšete na síti, soustřeďuje na útok na lidi a ne na úsilí o jednotu v křesťanské lásce, může to být ďáblovým nástrojem. Ten se snaží zabránit vám (a ostatním) růst v duchovním životě.
Pokušení znechucení
Pokušení znechucení a nepokoj jsou nabídkou nepřítele. (svatý páter Pio).
Ďáblovi se nic nelíbí víc, než když jsme nešťastní jako on. A ví, že necháme-li se znechutit, bude méně pravděpodobné, že budeme spolupracovat s Boží milostí. Takže během postního období nás může pokoušet, abychom měli chuť vzdát to s celou kajícností příslušející této době. Může nám navodit pocit, že ustavičně selháváme a jednoduše na to nemáme. Ale víte, nikdo není „machr“ na půst. Jestli se vám zdá, že vy jste, asi jste si nevybrali správné pokání. Takže, když chceme hodit flintu do žita, je to příležitost poděkovat Bohu hlasitými výkřiky radosti, že nás zachránil od průměrnosti a hříchu. Nedává smysl nechat se odradit, pokud opravdu věříme v odkaz evangelia. Dokonce i v postě, ačkoli víme, že Ježíš zemřel, ale on i vstal z mrtvých a máme k dispozici radost a milost, abychom byli proměnění. Právě teď! Bohu díky za to!
