Stále něco začíná, každý den něco končí. To jsou slova jedné populární písničky slovenské skupiny Elán. A třebaže je to jen píseň, tato slova jsou až příliš pravdivá. Každý den něco začíná, každý den něco končí. To je náš lidský život. Nedávno jsme se chystali na Vánoce a už jsou pryč. Zima odchází, přijde jaro a s ním jsou neodmyslitelně spjaty velikonoční svátky, kterým předchází období velkého postu. A právě půst je dobrou příležitostí přehodnotit svůj život a vztah k Bohu. Právě půst nám nabízí příležitost obnovit vztah k Němu. Věřím, že mnozí z nás po tom touží. A proto období postu nemáme vnímat jako období zákazů a příkazů, ale jako čas milosti. Jako dar. Je pravda, že půst radí odepřít si maso nebo jiné požitky, a mnozí mají proto pocit, že půst nás omezuje, ale…
Půst může být také omezení v myšlenkách – nemyslet na zlo, nepředpokládat zlo v mysli, nesmýšlet nepříznivě, ale prospěšně, nehledat, co mi Bůh nedal, ale děkovat za všechna požehnání, kterých se nám dostává. Půst můžeme prožít i obětováním svého času jiným – pomoci, poradit, povzbudit… Ani netušíme, kolik lidí čeká právě na naše povzbuzení. Pro někoho může mít cenu soli. A na co nemáme jistě zapomenout v tomto období? Určitě se máme zříci zbytečných slov, která ubližují našim bližním a očerňují je. Myslím, že díky těmto věcem budeme lepšími; zbavíme se zbytečného strachu o budoucnost.
Přijměme svůj život z Božích rukou jako dar, i když nejsme dokonalí. Budeme tak vnímavější k potřebám druhých namísto vzájemného očerňování. Takový půst nám pomůže obnovit vztah jak s lidmi, tak i s Bohem. A k tomu přidejme nějaké to sebezapření v jídle, upřímnou modlitbu a podle svých možností také almužnu. Zkusme tuto postní dobu prožít krůček za krůčkem a obnovit svůj vztah k Bohu, abychom neprožili velikonoční svátky jen jako součást našeho života, ale jako jeden velký zázrak! Zázrak, který převyšuje naši lidskost. Vždyť Ježíšovo vítězství je i naším vítězstvím.