Autor: Karolína Peroutková
Zdroj: © Katolický týdeník, č. 9/2025 | List českých a moravských diecézí
Datum napsání:
02.03.2025
Prohloubit náš vnitřní klid
Kdo je tichý, zpravidla umí naslouchat - ostatním lidem, ale i vlastnímu nitru, a dovede tak rozlišit pravé tóny od falešných. V postní době, čtyřicetidenní přípravě na Velikonoce, oceníme právě toto: v tichosti zůstat nenápadní, přesto silní ve schopnosti slyšet slova Písma.To je jednou z cest, jak zklidnit své nitro nejen před Popeleční středou. Přejít z lomozu všedních dní do tichosti ovšem není snadné a každý hledá svůj vlastní způsob. „Abych se mohl ztišit, v pokoře uznávám, že stojím před nekonečně mocným Pánem a jsem jeho slabý sluha, který mu klečí u nohou. Pomáhá mi k tomu i meditace nad Písmem a chvilka zamyšlení nad svou nedokonalostí,“ říká P. Miloslav Fiala. „Vyberu si citát z Písma a porovnám jej se svým váhavým, nedokonalým myšlením. Poctivě si přiznám i momenty, kdy jsem v osobním rozhodování zcela selhal, takže nezbývá než prosit Ducha Svatého o pomoc. Oprostím se od vnějších příkladů a rad, abych se osamostatnil a slyšel Boží hlas, podle něhož bych pak situaci řešil. Neboť v denním rozhodování jsme stále pod vlivem našeho okolí. Je třeba se osamostatnit a hledat pomoc tam, kde k nám mluví přímo Boží duch - prosit o něj a zapomenout na všechno ostatní.“
Nejde o snadné kroky a podle premonstráta Miloslava Fialy se taková naše snaha podaří, když zapomeneme na vše, co jinak radí pošetilost okolí. „To obvykle nabízí laciné, pouťové doporučeni, nedomyšlené a nejisté. Doba se stále mění a po nás chce, abychom zapomněli na zásady žitého křesťanství a kopírovali vratkost a nedomyšlenost světa.“ Podle něj pomáhá také příklad silných, pravdivých lidí, světců, kteří překonali dobu i své náklonnosti a šli vlastní cestou.
Půst smyslů
Díky moderním technologickým prostředkům patří k nárokům dnešní doby naše neustálá dosažitelnost. Proto mezi další kroky, které postupně omezují vlivy vnějšího světa, máme zařadit stanovení hranic v jejich používání. „Nemůžeme vždy změnit vnější okolnosti, ale ztišit se můžeme i uprostřed hlučného světa. Není to vždy snadné, musíme si ticho chránit a stále o ně v sobě svádět zápas. Třeba si dopřejeme nejen půst od vybraných jídel, ale i půst smyslů - často se totiž necháváme zahltit informacemi a různými vnějšími podněty,“ říká brněnský jezuita P. Jan Regner. Proto je podle něj prospěšné mít například jasně stanovený čas pro používání internetového zpravodajství, sociálních sítí a e-mailů.
Dále doporučuje cvičit se v bdělosti, především tím, že se budeme zaměřovat na přítomnost, na naše tady a teď. „Dnes se hodně cení multitasking, tedy schopnost věnovat se více věcem najednou. K vnitřnímu tichu ovšem spíše pomáhá, když se naučíme s plným nasazením a zapojením smyslů věnovat jen jedné věci. Tento kontemplatívni přístup k životu hezky pojmenoval sv. Augustin imperativem: ,Age quod agis!', tedy: ,Dělej, co děláš!“ vysvětluje jezuita Regner.
„Zdá se mi, že pomáhá i větší skromnost a zjednodušení životního stylu. Čím méně je věcí, které očekáváme, tím méně bude rušivých elementů a více prostoru pro to, co skutečně dává smysl,“ uzavírá a v neposlední řadě doporučuje ústraní spojené se samotou - v běžném dni třeba procházku v přírodě. Je dobré se také pravidelně věnovat některé formě vnitřní modlitby, usebrání, meditace nebo aspoň krátkému vědomému dýchání. Už jen několik málo minut denně pomůže prohloubit náš vnitřní klid a ztišení.
