Postní zpytování svědomí ▪ 2

Používejte svou hlavu

Někdy máme pokušení myslet si, že náš rozum je překážkou pro hlubší život s Bohem: „Kdyby se ve mně myšlenky tak rychle nevalily… Nemám sílu vůle, abych vydržel u postních předsevzetí… Vím, že bych takto neměl smýšlet, ale starého psa novým kouskům nenaučíš… Byl bych svatější, kdybych mohl vypnout myšlenky…“  Ale ačkoli je pravda, že naše mysl může být neovladatelná, Ježíš vůbec nechce, pokud ho budeme následovat, abychom svůj rozum přestali používat! Chce proměnit náš způsob smýšlení a chování.

Co kdybyste během tohoto postního období předložili svůj rozum Pánu - svou schopnost uvažovat, rozhodovat se, pamatovat si a představovat si? Co kdybyste prozkoumali svůj vnitřní život, abyste zjistili, kde potřebujete jeho uzdravení a proměňující dotyk? V takovémto rozhovoru s Bohem nám má napomoci následující zpytování svědomí. Můžete si ho přizpůsobit. Pamatujte však, že Bůh má připravené velké věci: „My jsme však nedostali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval.“ Pamatujte, že „máme Kristovo smýšlení“ (1 Kor 2, 12. 16).

Skutky Hospodinovy si připomínám… Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích › Ž 77, 12-13.

Pamatuji na Boha během dne? Vykonával jsem svoje každodenní povinnosti z lásky k němu? Živím svůj vztah s Bohem pravidelnou modlitbou a čtením Písma? Rostu v poznání víry? Je Bůh první v mém životě a v mých myšlenkách? Anebo jsou oblasti, které si nechávám pro sebe - skryté části, které mu nechci ukázat? Jak světím neděli? Zúčastňuji se mše svaté pravidelně a s úctou? Věnoval jsem se rodině a aktivnímu odpočinku? Povyšoval jsem se nad Pána? Děkoval jsem mu za dary a talenty?

Napomínám vás… jménem našeho Pána Ježíše Krista: Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte › 1 Kor 1, 10.

Hledal jsem jednotu ve svých vztazích? Byly situace, ve kterých moje slova, postoje a činy vyvolaly roztržky? Přechovávám hněv, zatrpklost anebo nenávist vůči někomu? Musím někomu odpustit? Musím někoho poprosit o odpuštění? Snažil jsem se vidět a podporovat dobro u jiných lidí, dokonce i u těch, se kterými nesouhlasím? Nechal jsem se spoutat jinými negativnými myšlenkami - například znechucením, zatrpklostí, nepřiměřenou úzkostí, závistí, pyšným spoléháním se na sebe?

Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály › Flp 4, 8.

Věnuji příliš mnoho času zbytečnostem, které mě odvádějí od povolání, které mi Bůh dal? Dávám pozor na svoje představy a myšlenky? Potřebuji konat pokání za hříchy proti čistotě? Věnoval jsem se okultním praktikám (věštění, vykládání karet, horoskopy, astrologie…)? Přijal jsem výzvu formovat a vzdělávat svůj rozum a používat ho v Božích službách?

A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení › Řím 12, 2.

Nesoustřeďuji se na získávání peněz, společenského postavení a hmotných věcí? Kradl jsem v obchodě, podváděl jsem na daních z příjmů anebo jsem něco odcizil? Musím učinit nápravu? Jaký je můj postoj vůči rodičům, učitelům, zaměstnancům a všem představeným? Prokazoval jsem jim přiměřenou úctu a vážnost?