Autorka článku Maureen Orth a fotografka Diana Markosian chtěly vypátrat, čím si Maria, Boží Matka, získala srdce lidí. Maureen ve svém článku cituje experty, ale tráví čas i mezi poutníky na místech mariánských zjevení. Přinášíme nejzajímavější části článku. „Je čas zjevení, 5.40 odpoledne. V malé římskokatolické kapli v Bosně a Hercegovině, v dědince Medžugorje Ivan Dragičević kráčí směrem k oltáři, před kterým si klekne, na chvíli skloní hlavu a potom s úsměvem pozdvihne zrak směrem k nebi. Začne šeptat, pozorně naslouchá, znova šeptá a nemrká deset minut.
Jeho denní konverzace s Pannou Marií začala. Dragičević byl jedním ze šesti chudých pastýřů, kteří v roce 1981poprvé oznámili zjevení Panny Marie. Čtyřem děvčátkům a dvěma chlapcům se představila jako „Královna pokoje“ a dala jim první z tisíců vzkazů, v nichž věrné vyzývá k častější modlitbě a hříšné k pokání. Dragičević měl šestnáct roků a Medžugorje, tehdy ještě součást komunistické Jugoslávie, se stalo místem zázračných uzdravení a duchovních obrácení, do kterého během uplynulých tří dekád putovalo třicet milionů poutníků.
Jsem v Medžugorje se skupinkou Američanů, většinou hokejových otců z Bostonu a okolí, plus dvěma muži a dvěma ženami s rakovinou ve čtvrtém stádiu. Vede nás padesáti devítiletý Arthur Boyle, otec třinácti dětí, který sem poprvé přišel v Den práce v roce 2000 jako pacient s rakovinou, kterému zůstávaly už jen měsíce života. Kdyby ho nepřinutili dva přátelé, cesty by se nezúčastnil. Ale v tu první noc, jak se vyzpovídal v kostele svatého Jakuba apoštola, se okamžitě dostavila psychická úleva. V následující ráno spolu s přáteli Robem a Kevinem potkal v obchodě s klenoty další z vizionářů, Vicku Ivanković-Mijatović a požádal ji o pomoc. Rukou mu sevřela hlavu, volala na Pannu Marii, aby se u Boha přimluvila za jeho uzdravení. Boyle řekl, že přesně tam, v obchodě, zažil neobyčejný pocit. ,Začala se za mne modlit. Rob a Kevin na mě kladli ruce a během celé její modlitby šlo přes moje tělo horko.´“
O týden později již zpět v Bostonu: „CT vyšetření v nemocnici ukázalo, že jeho tumory se téměř ztratily. Modlitba o přímluvu Panny Marie a oddanost vůči ní jsou globálním fenoménem. Poznámka o Marii jako o orodovnici u Ježíše se začíná zázrakem vína na svatbě v Káni. V roce 431 na Třetím ekumenickém koncilu v Efezu jí oficiálně přisoudili titul „Boží rodička“. Od té doby nebyla žádna jiná žena tak vyvýšená jako Maria.“ „Maria je všude. Obraz Panny Marie Guadalupské je jedním z nejvíc reprodukovaných ženských obrazů v historii. Maria táhne miliony ročně do svatyň jako je Fatima v Portugalsku a Knock v Irsku, podporujíc náboženský turismus do hodnot miliard dolarů ročně a poskytujíc tisíce pracovních míst. Inspirovala vznik mnoha skvělých uměleckých děl a architektury, též poezie, liturgie a hudby.“ „Muslimové stejně jako křesťané Marii považují za svatější na rozdíl od jiných žen a její jméno „Miriam“ se v Koránu vyskytuje více než „Maria“ v Bibli.“
„Během prvního tisíciletí, jak se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím Římské říše a začalo se šířit po Evropě, byla Maria typicky vyobrazovaná jako císařovna, v královském purpuru a zlatě. V druhém tisíciletí, počínajíc dvanáctým stoletím, prošla podle středověkého historika Miri Rubina dramatickou změnou a vyvinula se v přístupnější, milejší, něžnější mateřskou postavu. Sloužila jako náhradní matka v klášterech, do kterých novici často vstupovali v útlém věku. ,Matčina láska,´ praví Rubin, ,se stala vyjádřením jádra náboženského příběhu.´“ „Třiceti devítiletý Michael O"Neill na své stránce zaznamenává všechna známá zjevení Panny Marie už od roku 40 našeho letopočtu. Systematické vyšetřování a dokumentace nadpřirozených zjevení začala více než před čtyři sta padesáti roky Tridentským koncilem, ekumenickou reakcí Katolické církve na reformaci. Z dvou tisíců zjevení, která byla do té doby nahlášená, Michael cituje dvacet osm schválených místními biskupy. Ti jsou první, kdo rozhoduje o hodnověrnosti vizionářů. Šestnáct z těchto zjevení uznal i Vatikán.“
Na svítání 11. prosince, den před svátkem Panny Marie Guadalupské, jsem šla na jihovýchod od Mexico City. Poutníci mířili opačným směrem, k bazilice Panny Marie Guadalupské, obrovské svatyni v srdci hlavního města. ,Mexiko patří Panně a Panna patří Mexiku,´ říkal mi dobrovolník Treno. Řidič kamionu, který na pouť každoročně přijíždí z Kalifornie, to vyjádřil takto: ,Každý musí navštěvovat svou matku.“´ „V Egyptě jsem si povídala s oddanými muslimy, kteří kvůli své úctě vůči Panně Marii neměli problém navštívit křesťanský kostel a modlit se tam stejně jako v mešitě. Jednoho dne jsem v Káhiře potkala dvě mladé muslimky se zahalenými hlavami. Stály před starým koptským kostelem, postaveným nad jeskyní, o níž se traduje, že v ní přespala Svatá rodina.
Ženy mi řekly, že milují Marii z toho, co o ní zjistili v Koránu. „Její příběh nám říká mnoho věcí,“ praví dvaceti jednoletá Youra. ,Je schopná čelit mnoha životním strastem, protože má víru, víru v Boha. ´“ Fascinující čtení. Maria je skutečně nejmocnější ženou světa. Jsem vděčná a považuji za privilegium, že se k ní můžu utíkat - jako k matce, jako k přímluvkyni, jako k té, která rozumí. Velký dík Maureen Orth za její článek plný úcty, autenticity a nestrannosti. Díky i magazínu National Geographic za prostor, který Marii poskytli, i za titul, který jí odvážně přisoudili. Věřím, že čtenáři aspoň na chvíli dají bokem svoje předsudky či lhostejnost vůči Boží Matce.