Autor: P. Jan Lisowski | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
07.07.2012
Co je největším Božím darem? Tento dar můžeme nazývat různě: spasení, život věčný, nekonečné radostné bytí s Bohem, věčné štěstí, odpuštění, smíření. To jsou naše lidské pokusy nazvat nekonečné tajemství Boží lásky, která se projevila prostřednictvím Ježíše Krista. Všechny tyto popisy největšího daru, který Bůh poskytl člověku, svědčí o tom, že v našem životě je nějaký nedostatek, nějaké utrpení, pocit nesmyslnosti a dojem, že nejsme na svém místě. A skutečně, i přes největší vymoženosti civilizace, techniky a vědy trpíme nedostatkem kontaktu: se samým sebou, s jinými, s Pánem Bohem. Neakceptování vlastní osoby je způsobeno stresem a frustrací, které prožíváme v dnešním světě.
V milionovém závodě se nemůžeme vyrovnat jiným. V naší kráse a fyzické zdatnosti máme hodně co dohánět. Nejsme schopni realizovat své touhy a sny. Cítíme se poražení a vytlačení na okraj. Je těžké smířit se s tím, kým opravdu jsme. Jiný z paradoxů dnešního světa spočívá v tom, že při neomezených technologických možnostech komunikace s jinými lidmi jsme čím dál více samotní a izolovaní. Výměna SMS zpráv, e-mailů a hlasové pošty nenahrazuje blízkou, úplnou a dlouholetou důvěru a lásku k druhému člověku. Je oslaben také vztah k Pánu Bohu, který se jeví tak vzdálený a nepřítomný.
V našem světě se zdá, že veškerá znamení jeho přítomnosti jsou pečlivě zahlazována. V kontextu tohoto trojitého rozbití vyplývá na povrch důležitost kněžské služby: sakramentální služby sjednocení a smíření. Člověk, který sám zakusil jednotu s Bohem, se ochotněji a snadněji sjednotí s bližními. Ten, kdo zakusil odpuštění, snadněji odpouští sobě i jiným. Modleme se za svaté kněze, kteří budou jako služebníci smíření léčit choroby lidských duší.
V milionovém závodě se nemůžeme vyrovnat jiným. V naší kráse a fyzické zdatnosti máme hodně co dohánět. Nejsme schopni realizovat své touhy a sny. Cítíme se poražení a vytlačení na okraj. Je těžké smířit se s tím, kým opravdu jsme. Jiný z paradoxů dnešního světa spočívá v tom, že při neomezených technologických možnostech komunikace s jinými lidmi jsme čím dál více samotní a izolovaní. Výměna SMS zpráv, e-mailů a hlasové pošty nenahrazuje blízkou, úplnou a dlouholetou důvěru a lásku k druhému člověku. Je oslaben také vztah k Pánu Bohu, který se jeví tak vzdálený a nepřítomný.
V našem světě se zdá, že veškerá znamení jeho přítomnosti jsou pečlivě zahlazována. V kontextu tohoto trojitého rozbití vyplývá na povrch důležitost kněžské služby: sakramentální služby sjednocení a smíření. Člověk, který sám zakusil jednotu s Bohem, se ochotněji a snadněji sjednotí s bližními. Ten, kdo zakusil odpuštění, snadněji odpouští sobě i jiným. Modleme se za svaté kněze, kteří budou jako služebníci smíření léčit choroby lidských duší.
