To On vybírá, to On povolává, to On dává milost k plnění kněžské služby. Během kněžského svěcení skládají kandidáti před biskupem slib, že budou horlivě, zodpovědně a moudře konat službu Božího slova, hlásajíc Kristovo Evangelium. Pak biskup v konsekrační modlitbě prosí Boha, aby slova Evangelia, která budou hlásat, díky milosti Ducha svatého, přinesly v lidských srdcích hojný užitek. Kněz má jako první poslouchat Boha a hlásat jenom jeho Slovo. Kněz se nemůže řídit módou nebo lidským hodnocením. Dnes mnoho lidí nechce naslouchat Božímu slovu nebo chce jenom to, co se jim hodí.
Velmi často se vybírá z evangelia jenom to, co je jednoduché, příjemné, a nepřijímají se Ježíšovy požadavky týkající se například lásky k nepřátelům, odpouštění nebo nutnosti přijmout svůj kříž a nést ho. Jak často lidé napovídají knězi, aby nic neříkal o hříchu, pekle, satanovi, protože jsou to témata nevhodná a jsou příčinou neklidu svědomí. Kněz je zodpovědný za spásu svěřených mu věrných, a proto musí hlásat celou pravdu Božího slova, i tehdy, když se zdá, že je nevhodné a náročně pro ty, kteří mu naslouchají. Ať námi hlásané slovo Boží oživuje naši víru a vede nás i nám svěřené ke spáse.
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení. (…) Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova » Řím 10, 9-10. 17.
Dramatem dnešní Církve není to, že lidé nechtějí slyšet o Ježíšovi, ale to, že mnoho křesťanů o Něm nechce mluvit. (Kardinál Leon Joseph Suenes).