Zdroj: © Slovo medzi nami » ročník 3, č. 11/2002 | smn.sk
Český překlad: Anežka Hamplová » Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
10.12.2002
Žízníš po Bohu? Když někdo žízní, ať přijde ke mně a ať pije!
Všichni dobře víme, co znamená mít žízeň. Ať žijeme ve svěžím, úrodném kraji či v krajině trpící suchem, každý z nás už pocítil sucho a vyprahlost. Také jsme třeba prožili, co znamená žíznit po lásce, žíznit po poznání nebo prahnout po míru. Když Ježíš zvolal: „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije,“ (Jan 7,37) věděl, že všichni, co ho slyší, rozumějí tomu, o čem hovoří. Byl si jistý, že pochopí, že na vyjádření duchovní pravdy používá tělesný obraz.Ježíš chce během tohoto adventního období uhasit duchovní žízeň, která je v každém z nás. Chce se nás zeptat: „Máš žízeň? Žízníš po mně? Chceš být naplněný mou živou vodou?“ Když na tyto otázky odpovíme ano, potom stačí, když přijmeme jeho pozvaní: „Kdo žízní, ať přijde ke mně…“ Téměř na každé stránce evangelia se dozvídáme, jak k Ježíšovi kdosi přichází - z rozličných důvodů. Většinou to byli obyčejní lidé, nám podobní a přišli proto, neboť viděli, že Ježíš má to, co potřebují. Právě proto je zde tak vhodné přirovnání k „žízni“ po Ježíšovi. Podívejme se tedy na lidi, kteří k Ježíšovi přišli a na to, co zažili, když ho našli.
Řeka pro ty, co žízní po Bohu
Evangelia nám nabízejí množství událostí, ve kterých se na Ježíše tlačily zástupy, aby se ho mohly dotknout v naději, že se uzdraví. Osudy většiny z těch lidí sotva poznáme, ale některé jsou v Písmu zaznamenané. Ty naznačují, co se stane, když k Ježíšovi s vírou přistoupí ti, co po něm žízní.
Ti, co byli choří
Známe příběh slepého Bartimea, který křičel: „Ježíši synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ (Mk 10, 47) a byl uzdravený. Známe i příběh ženy, která celý svůj majetek vynaložila na léčení, aby se vyléčila z krvácení - a zbytečně. Protlačila se davem, jen aby se dotkla Ježíšových šatů a byla uzdravená (Mk 5, 29). Známe též příběh muže posedlého plukem nečistých duchů, který přiběhl k Ježíšovi a navzdory protestům a mukám samotných zlých duchů volal po osvobození a byl uzdravený (Mk 5, 1-13).
Všichni tito lidé věděli, že jsou v nouzi a uvěřili, že Ježíš jim může pomoci. S určitou žízní, která se Pánu určitě nesmírně líbila, překonali všechny překážky a předstoupili před Ježíše. Jen zřídka přemýšlíme o adventu jako o čase uzdravení!!! Existuje vůbec lepší způsob slavení Ježíšova příchodu než překonávat překážky a přibližovat se k přijetí znovuzrození, které nám přišel dát? Pokud prožíváme nějaké trápení, povězme Ježíšovi, že se chceme uzdravit. Vezměme si příklad z Bartimea a volejme jako on. Nemysleme si, že chceme od Ježíše příliš moc - nebo příliš málo.
Ti, co prosí za jiné
Písmo k nám promlouvá o lidech, kteří žízní po Ježíšovi kvůli milované osobě, která je v nouzi. Jairos orodoval u Ježíše za uzdravení umírající dcery Mk 5, 22. Další otec k němu volal za posedlého syna Mt 17, 14. I římský voják hledal u Ježíše uzdravení svého věrného služebníka Mt 8,5. V každé z těchto situací Ježíš nejenže učinil zázrak, ale zasáhl i srdce těch lidí, kteří k němu přišli orodovat za své milované. Čas Adventu i Vánoc je ve všeobecnosti zvláštní čas věnovaný rodině a blízkým přátelům. Vyhraď si v tomto období čas a modli se za ty, které miluješ - zejména za ty, kteří jsou tělesně nemocní, ale i za ty, kteří jsou duchovně vyprahlí. Přiveď každého z nich k Ježíšovi a pros ho, aby jim dal živou vodu. Víme, že nemůžeme své drahé nutit, aby se napili, ale stále máme naději. Ježíš to učiní tajemně a zázračně, když vidí,že se rodinní příslušníci za sebe navzájem modlí.
Ti, kterým Ježíš zasáhl srdce
Mnozí z apoštolů, muži jako Petr, Jakub a Matouš nepřišli k Ježíšovi proto, že by potřebovali uzdravení či měli starost o milovaného člověka. Přišli, neboť jejich srdce zasáhly Ježíšova slova a skutky. Totéž můžeme říct o sestrách Marii a Martě, o farizeovi Nikodémovi, o celníkovi Zacheovi. Tyto příběhy nám ukazují, že si lidé při setkání s Ježíšem uvědomují svoji prázdnotu. Ježíš se zázračným způsobem dotýká jejich i našeho nitra a dokazuje nám, že jen on sám může naplnit i ta nejhlubší přání. Když se obrátili k Ježíšovi, dal jim živou vodu.
I nás chce Ježíš naplnit svou živou vodou. Adventní období je mimořádný čas, kdy o ni můžeme prosit. Pokusme se najít si v tomto měsíci čas - při mši svaté, doma, v práci či kdekoliv - ztišme se ve svém srdci a předstupme před Ježíšovu tvář. Povězme mu, jak jsme žízniví - ať nás napojí z pramene své Lásky. Ať nás obmyje svou moudrostí, a ať nás občerství a obnoví poznáním, kým pro nás je. Všechny tyto příklady nám ukazují, že když přicházíme k Ježíšovi a prosíme ho o vodu, zadarmo přitéká živá voda Ducha Svatého. Ježíš nám velmi rád přináší uzdravení a obnovu. Velmi rád uspokojuje naše potřeby a utišuje náš žal. Velmi rád nám zjevuje, kým je - Synem Božím, našim Spasitelem a Mesiášem.
Řeka k Boží slávě
K Ježíšovi bychom měli přistupovat vždy beze strachu a prosit ho o živou vodu. Měli bychom však také vědět, že Bůh stvořil tuto řeku milosti z vlastních důvodů. Bůh má pro svoje království svůj plán - plán, ve kterém s námi určitě počítá - a tento plán naplní předtím, než Ježíš opět přijde ve slávě. Řeka, která tekla v rajské zahradě, byla čistá. Žádný hřích nekalil její vody ani nespoutával její životodárnou sílu. V Knize Zjevení apoštola Jana je podobně čistá řeka, která protéká nebeským Jeruzalémem. Je tak čistá, že strom života na její březích je schopný přinášet ovoce každý měsíc, je úplně zbavená kletby hříchu.
Avšak mezi Knihou Genesis a Zjevením vidíme proud řeky, který je poloslaný - z části slaný a z části čistý. I ti největší hrdinové Starého zákona - vezměme si například Davida, Mojžíše a Šalomouna - měli v srdci čistotu i hřích. Přitom víme, že Bůh tyto lidi použil, aby připravili cestu Ježíšovu příchodu a šíření jeho království. Podobně od dob Kristova narození si Bůh povolal mnoho světců, aby pokračovali v jeho plánu - například Ignáce z Loyoly, Benedikta, Terezii z Lisieux. Každý z těchto mužů a žen byl svým způsobem čistý i hříšný, ale Bůh je stále volal a posilňoval. Všichni svědčí o příslibu, že Bůh může použít nedokonalé lidi, kteří se k němu ve víře obracejí a pijí živou vodu.
Jak naplnit nádherný Boží plán?
Ve starověkém Izraeli Bůh z obyčejných lidí vytvořil hrdiny, kteří připravovali svět na Ježíšovo narození. Po Ježíšově příchodu si opět povolal obyčejné lidi z celého světa a stali se z nich velcí světci dějin, kteří pomáhali připravit svět na Ježíšův slavný návrat. Teď si chce do své služby povolávat lidi jako jsme my. Chce přeměnit každého z nás a vyslat nás, abychom pomohli světu připravit se na druhý příchod. Bůh ví, že náš život je čistý, ale i hříšný. Ví, že jsme poloslaní. Pro naše slabosti nám chce dát živou vodu a poslat nás. Každý z nás má příležitost připodobnit se největším světcům. Všichni se můžeme právě tak jako oni napít Boží živé vody. Všichni se můžeme stát nástroji v tomto světě - takovými, jakými byli oni.
Bůh má problém s využíváním lidí, kteří mu nejsou bezvýhradně věrní - vidíme však, že si v každé době vybírá právě takové lidi a využívá je ke své oslavě. Má potíže s lidmi, kteří se ne vždy přidržují jeho přikázání - ale stále je povolává a povzbuzuje, aby sloužili jeho plánu. Má problémy s lidmi, kteří jsou poloslaní - i navzdory jejich hříchu je může použít. Bůh, ale nemůže využít lidi, kteří nejsou ochotní přijít k němu a pít. Povězme Bohu, že chceme v tomto adventním čase vzdát Ježíšovi slávu, kterou si zasluhuje. Řekněme mu, že žízníme po Ježíšově opětovném příchodu. A prosme ho o živou vodu.
