Autor: P. Tomáš van Zavrel | Dioecesis Budovicensis
Zdroj: © Katolický týdeník, č. 48/2016 | List českých a moravských diecézí
Datum napsání:
04.12.2016
Josef, příklad otcovské víry, naděje a lásky
Když jsem byl ročním dítětem, měl můj tatínek sen, který uskutečnil. Vzal maminku i mě do náruče a statečně nás doprovodil do svobodné země, abychom žili v bezpečí. Ne, není žádným hrdinou. Naopak, je obyčejným člověkem. Ale nejdůležitější činy v tomto světě konají právě obyčejní lidé. Mám skvělého tatínka. V každém období mého života mi byl laskavým rádcem, oporou, průvodcem i ochráncem. V jeho blízkosti jsem cítil bezpečí, v nejistotě jsem znovu nacházel pevný bod a ukotvení. Symbolizoval silného a moudrého muže, který disponuje všemi dary Ducha. Jeho zralé a dospělé mužství mu nikdy nebránilo projevovat mně i mamince lásku a starostlivost, respektovat nás a milovat nás takové, jací jsme.Dokázal na sebe vzít odpovědnost za naše životy a zajistit vše potřebné. Pro nás rozdával sám sebe. Přivedl mě ke křesťanské dospělosti, učil mě, často beze slov, co je mužství, učil mě stát se člověkem, který přijímá odpovědnost za své činy, dospělým a zralým mužem, jenž je hoden svobody a důstojnosti, zná svou cenu a dokáže docenit ostatní. Neromantizuji si ho. Znám i jeho chyby a nedostatky, které mě v době dospívání dokázaly rozladit. Dozrál jsem však natolik, že dokážu vidět, v čem tatínek vyniká v Božích očích. Nevybral si mě a já si nevybral jeho. Byli jsme si dáni, stali jsme se vzájemným darem bez jakékoli jistoty budoucího.
Kdykoli čtu o sv. Josefovi, vzpomenu si na tatínka. Poselství sv. Josefa není ve slovech, nýbrž v činech. Adventní čas je časem Mariina „fiat", pokorného přijetí Boží vůle, odevzdání se do Boží náruče. I Josef vyslovil své „fiat". Musela to být pevná víra, která jej vedla a uschopnila jej vše přijmout. Pevná víra a láska - hluboká, opravdová, nepodmíněná láska k Bohu i člověku - a také velká odvaha, která překonala strach, když z andělových úst uslyšel „zvěstování" svého „otcovství": „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku, neboť co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého."
Zralý, moudrý muž-tesař, jistě těžce pracující. Muž statečný a pevný ve víře. Doprovázející Ježíše, chránící jej, vroucně o něj pečující. Vychovatel, který vždy pokorně sestupuje ke svěřenému Synu, aby s ním rostl a stoupal vzhůru k Bohu. V této pokoře a sebezapření kotví se pevně statečnost a odpovědnost za snoubenku Marii i Ježíše. Proto se sv. Josef dotýká mého srdce. Žije nenápadným životem a slouží Bohu, jako by symbolizoval toho, o němž mluví Kristus, když říká: „Chce-li někdo být první, ať je posledním ze všech a je služebníkem všech."
Jednou jsem viděl jesličky, kde sv. Josef stál trochu v pozadí, stranou, ale v bezprostřední blízkosti klečící Marie, která hýčkala v náruči Ježíška. Pevně, vzpřímeně stojící otec s gestem otevřené všeobjímající náruče. Tehdy jsem pochopil, jaká je Josefova role. Stojí v pozadí, velmi tiše a skromně, aby Marie s dítětem zářila. Z tohoto postoje pramení lidská důstojnost, ověnčená božskými ctnostmi lásky a pevné víry, které zakládají naději. Tato scéna odhaluje podstatu otcovské lásky. Odpovědnost za těhotnou manželku na cestě do Betléma, trpělivé hledání příbytku i pokornou vděčnost a přijetí toho, čeho se mu dostane - a co graduje ve statečnosti rozhodnutí odejít do egyptské země, do ciziny jako uprchlík, aby na nezbytný čas nalézl bezpečí a tím i naději na budoucnost.
Otcové, rozpomeňte se na sv. Josefa, snoubence Panny Marie a pěstouna Pána Ježíše. Nechte se jím inspirovat a vést. Vaše rodina ať je obrazem Svaté rodiny. Rozdávejte sebe pro své rodiny, buďte v rodinách a s rodina mi. Neomlouvejte se, že nemáte čas, a neomezujte se na pouhou fyzickou přítomnost. Naslouchejte lásce v svých srdcích, dotýkejte se srdcí svých blízkých. Odpovídejte na jejich otázky trpělivě a moudře je přijímejte. Chraňte je a doprovázejte jako poutníky n životní cestě. Svým bytím v rodin pěstujte naději na budoucnost, na setkání a v této nelehké činnosti se opřete o pevnou víru v Boží milost i lidství. Buďte svědky života z víry, svědčete o tom, že i v dnešní „společnosti bez otců" mohou žít otcové podle vzoru sv. Josefa.
