Na jednom kopci rostlo malé stéblo trávy, které se spokojeně kývalo ve větru. Když dostalo hlad, sáhlo si hlouběji do půdy po molekule a řeklo jí: „Dej pozor, teď tě sním, protože mám hlad. Je mi tě srdečně líto, protože jsi pěkná! Je to ode mne sobecké, ukončit takto tvůj život, abych mohlo d...
Autor: P. Petr Havlát | Dioecesis BrunensisDalší homilie autora
Datum napsání:
12.08.2006