Zdroj: © Catholic website | aleteia.org
Český překlad: Pavel Štička
Datum napsání:
30.05.2021
Proč je sv. Josef vzorem pro kontemplativní modlitbu?
Obraz sv. Josefa láskyplně hledícího na Ježíše, kterého drží v náručí, se nám může stát vzorem pro modlitbu. I když je toho o životě sv. Josefa fakticky známo jen málo, mnohé si lze představit ze skutečnosti, že se jednalo o Ježíšova pěstouna. Jako milující otec například pravděpodobně držel malého Ježíše v náruči. Tento konkrétní obraz je nám skvělým vzorem pro kontemplativní modlitbu. Autor z 19. století, který napsal knihu Život a sláva svatého Josefa, se nad tímto obrazem zamýšlí.
Sv. Jan Evangelista si na krátkou chvíli užíval blaženou extázi, když spočíval na hrudi Spasitele, ale kolikrát samotný Spasitel takto odpočíval na Josefově prsou a sladce spal v jeho náruči? Každý druh božského i lidského světla ve Spasitelově srdci v jistém smyslu prostupoval do Josefovy duše, když takto spočíval v jeho milující náruči... jedinečného Josefa tak musíme stavět i nad ty největší kontemplativce, jelikož žil v neustálém rozjímání v jeho nejvznešenější podobě.
Podle Katechismu katolické církve je „kontemplativní modlitba prostým vyjádřením tajemství modlitby. Je to pohled víry upřený na Ježíše, naslouchání Božímu slovu, mlčící láska. Uskutečňuje spojení s Kristovou modlitbou v té míře, v jaké nám dává podílet se na jeho tajemství“ (KKC 2724). Kontemplace by se dala vyjádřit větou: „Já se dívám na něho a on se dívá na mě,“ řekl venkovan z Arsu o své modlitbě před svatostánkem (KKC 2715). Nevyjadřuje to dokonale život sv. Josefa, který tak často hleděl na Ježíše, zatímco on hleděl na Josefa? Chceme-li vystoupat do výšin kontemplativního života, dívejme se na sv. Josefa jako na nejvyšší příklad!
Obraz sv. Josefa láskyplně hledícího na Ježíše, kterého drží v náručí, se nám může stát vzorem pro modlitbu. I když je toho o životě sv. Josefa fakticky známo jen málo, mnohé si lze představit ze skutečnosti, že se jednalo o Ježíšova pěstouna. Jako milující otec například pravděpodobně držel malého Ježíše v náruči. Tento konkrétní obraz je nám skvělým vzorem pro kontemplativní modlitbu. Autor z 19. století, který napsal knihu Život a sláva svatého Josefa, se nad tímto obrazem zamýšlí.
Sv. Jan Evangelista si na krátkou chvíli užíval blaženou extázi, když spočíval na hrudi Spasitele, ale kolikrát samotný Spasitel takto odpočíval na Josefově prsou a sladce spal v jeho náruči? Každý druh božského i lidského světla ve Spasitelově srdci v jistém smyslu prostupoval do Josefovy duše, když takto spočíval v jeho milující náruči... jedinečného Josefa tak musíme stavět i nad ty největší kontemplativce, jelikož žil v neustálém rozjímání v jeho nejvznešenější podobě.
Podle Katechismu katolické církve je „kontemplativní modlitba prostým vyjádřením tajemství modlitby. Je to pohled víry upřený na Ježíše, naslouchání Božímu slovu, mlčící láska. Uskutečňuje spojení s Kristovou modlitbou v té míře, v jaké nám dává podílet se na jeho tajemství“ (KKC 2724). Kontemplace by se dala vyjádřit větou: „Já se dívám na něho a on se dívá na mě,“ řekl venkovan z Arsu o své modlitbě před svatostánkem (KKC 2715). Nevyjadřuje to dokonale život sv. Josefa, který tak často hleděl na Ježíše, zatímco on hleděl na Josefa? Chceme-li vystoupat do výšin kontemplativního života, dívejme se na sv. Josefa jako na nejvyšší příklad!
