Úvodní modlitba
K.: - Pane Ježíši, klaníme se Ti přítomnému v Nejsvětější svátosti oltářní. Shromáždili jsme se tu, abychom naslouchali Tvému hlasu a abychom Tě prosili o nová povolání k zasvěcenému životu a ke kněžství. Chceme Ti otevřít svá srdce a nabídnout Ti je, abychom se působením Tvojí milosti stali nástroji pro posvěcení našich bratří a sester. Neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků.
L.: - Amen.
Z evangelia podle Lukáše
V těch dnech vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. (Lk 6, 12-16)
Ježíš volá své učedníky k následování a vychovává je s láskou a péčí. Zvláštním předmětem naší pozornosti je způsob, jakým Ježíš povolával své nejbližší spolupracovníky ke hlásání Božího království (Lk 10,9). Především je jasné, že prvním počinem byla modlitba za ně. Dříve než je povolal, strávil Ježíš noc v samotě, v modlitbě a v naslouchání Otcově vůli (Lk 6,12) a ve vnitřním povznesení nad každodenní skutečnosti. Povolání učedníků se rodí z důvěrného rozhovoru Ježíše s Otcem. Povolání ke kněžské službě a k zasvěcenému životu jsou především plodem stálého kontaktu s živým Bohem a vytrvalé modlitby, která k Pánu žně stoupá jak ve farních společenstvích, tak v křesťanských rodinách, tak také ve společenstvích, jež se věnují péči o povolání. (Poselství Benedikta XVI. k 48. světovému dni modliteb za duchovní povolání)
Chvíle ticha
Píseň
Z evangelia podle Jana
Když se ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry - Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: «Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.» Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry - Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď a následovali ho. (Jan 10,11-18)
Pán na začátku svého veřejného působení povolal několik rybářů, zaujatých prací na břehu Galilejského jezera: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“ (Mt 4,19) Ukázal jim své mesiášské poslání mnoha „znameními“, která vyjadřovala jeho lásku k lidem a dar Otcova milosrdenství. Slovem i životem je vychovával k tomu, aby byli připraveni stát se pokračovateli v jeho díle spásy. A nakonec, když „věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci“ (Jan 13,1), svěřil jim památku své smrti a zmrtvýchvstání a před svým nanebevstoupením je poslal do celého světa s příkazem: „Jděte a získejte za učedníky všechny národy…“ (Mt 28,19).
Toto je zavazující a povznášející nabídka, s níž se Ježíš obrací na ty, kterým říká: „Následuj mě!“: zve je k přátelství, k naslouchání jeho Slovu a ke společnému životu. Učí je naprosté odevzdanosti Bohu a šíření jeho království podle zákona evangelia: „Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek.“ (Jan 12,24) (Poselství Benedikta XVI. k 48. světovému dni modliteb za duchovní povolání)
Chvíle ticha
Piseň
Litanie - přímluvy
Dej, laskavý a štědrý Bože,
K.: - abychom na přímluvu svatých Cyrila a Metoděje, kteří nám hlásali víru v našem jazyce,
L.: - uměli o ní srozumitelně mluvit k dnešnímu světu!
K.: - abychom na přímluvu sv. Ludmily, která vychovala ve víře sv. Václava,
L.: - vedli slovem i příkladem k víře naše děti!
K.: - abychom na přímluvu sv. Jana Sarkandera, mučedníka víry,
L.: - uměli obstát i ve zmatených dobách mravní krize!
K.: - abychom na přímluvu sv. Vojtěcha, vždy připraveného odpustit,
L.: - důvěřovali v budoucí smíření všech lidí!
K.: - aby na přímluvu sv. Zdislavy, věrné manželky a pečlivé matky,
L.: - rodiče plnili své role otců a matek a ukázali svým dětem možnost dobré budoucnosti!
K.: - abychom na přímluvu sv. Jana Nepomuckého, který hájil spravedlnost a pravdu,
L.: - i my je vždy hájili a byli tak hodni naděje ve Tvou pomoc!
K.: - abychom na přímluvu sv. Václava, našeho ochránce a provždy vladaře naší země,
L.: - pochopili, že cestou k vládě je služba nesená láskou!
K.: - abychom na přímluvu sv. Prokopa, který opustil vše, aby se mohl plně věnovat Tvé službě,
L.: - také my Tě milovali víc než cokoli na světě!
K.: - aby na přímluvu sv. Anežky, milosrdné sestry,
L.: - nepostrádali staří a nemocní lidé naši péči a lásku!
K.: - o to Tě prosíme skrze Krista, našeho Pána,
L.: - Amen.
Píseň
Závěrečná modlitba
K.: - Modleme se: Pane Ježíši Kriste, v podivuhodné svátosti jsi nám zanechal památku na své umučení. Dej nám, prosíme, ať svatá tajemství tvého Těla a tvé Krve tak uctíváme, abychom stále v sobě zakoušeli ovoce tvé výkupné oběti. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. .
L.: - Amen.