Abychom pochopili hloubku tohoto podobenství, musíme si uvědomit postavení osamělé ženy v tehdejší společnosti. Když byla vdova, nebo neměla někoho, kdo se o ní staral (například otec), prakticky neexistoval způsob, jak by se domohla k právu. Zbývalo jí jen prosit a doufat (věřit).